Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera, manhwu The Gamer, Mass Effect, Assassins Creed sérii nebo Katekyo Hitman Reborn.

Kniha 2. Kapitola 24. – Vězení Věčnosti

(Bez korekce)

8. 2. 1992:

Garvagh bylo městečko na okraji lesa v Severním Irsku. Hadrian o jeho existenci do toho dne ani nevěděl a pro něj se tam nenacházelo ani nic významného, aby se o jeho existenci zajímal. Nicméně Alucard mu předal informace od jednoho ze svých kontaktů a Hadrian se tam vydal na důležitou schůzku.

Protože bylo zimní období, velice rychlo se stmívalo a každý pospíchal domů. To pro něj bylo daleko příhodnější, protože mu nikdo nevěnoval pozornost i přes fakt, že byl oblečen do své Asasínské zbroje. Samozřejmě tomu napomohl i fakt, že se snažil držet více ve stínech a během přítmí jich měl k dispozicí více jak dostatek.

„Měsíc osvětluje zimní krajinu a oslepuje kořist," ozval se tichý hlas z balkónku cihlové budovy, u které se Hadrian zastavil.

„Stejně jako je oslepená kořist, je oslepen i lovec a neuvědomuje si, že někdo stojí i nad ním," odvětil.

„A tak se z lovce stane kořist a původní kořist si nikdy nebude vědoma o nebezpečí, kterému unikla," zaznělo tentokrát za jeho zády.

„Rudý klobouk se zmínil, že máš pro mě lokaci tří možných cílů?" optal se Hadrian a koutkem oka sledoval, jak se mladý upír postavil vedle něj.

„Jedna Stříbrná maska a dvě Bílé masky mají zálusk na menší rodinku na statku na druhé straně místního lesa. Před měsícem zaútočili na statek v sousedním městě a od té doby je sleduju. Nebylo to jednoduché, ale když se ON zmínil, že hledá tenhle typ špíny, nemusel jsem se o ničem rozhodovat," odpověděl upír.

„Znáš jejich identitu?" optal se Hadrian.

„Vůdce skupinky je Gabriel Selwyn, majitel VIP baru pro kouzelnickou elitu. Ve skutečnosti je to ale pasák a za jistou částku své hosty bere i na lov. Získává tak dostatek nových rekrutů a není jediný. Až se Ty-víš-kdo vrátí, má odměnit nejproduktivnější členy. Ti nejvýše postavení mají prý Kostěné masky, pak jsou Stříbrné, nováčci mají Bílé a rekruti nemají žádné. Ti dva nováčci jsou Australané, Kane Wilson a John King. Mají dvacet dva a dvacet tři, takže v době Jeho pádu byli příliš mladí na Znamení, což znamená, že na jejich povýšení se museli shodnout hned tři Kostěné masky," vysvětloval Alucardův upíří kontakt.

„Víš toho docela hodně," nadhodil Hadrian.

„Mezi upíry jsem jeden z mála, kdo má schopnost získávat potřebné informace z krve. Jen u jednoho ze sta se tahle schopnost probudí," odpověděl upír hrdě a Hadrian přikývnul, že chápe.

„Na kdy mají naplánovaný útok?" optal se Hadrian.

„Než vyrazí, mají se setkat naproti u té sochy, než je Stříbrný vezme na místo lovu," řekl upír a zadíval se nalevo do dálky, kdy po ulici šla dvojice mladých mužů.

I Hadrian se podíval oním směrem a okamžitě nad hlavami dvojice viděl jejich jména, takže nebylo pochyb o tom, že jsou to dva ze tří cílů. Jakmile oba muži došli k soše, netrvalo to dlouho a zjevil se tam i Selwyn, který na sobě měl již černý plášť s kapucí a stříbrnou maskou na obličeji. Něco rychle k oběma mladým mužům prohodil, než jim podal kus lana a všichni tři ve slabě modré záři zmizeli.

„Tohle je naše šance," řekl upír a vytáhl z kapsy podivnou kovovou kouli a Hadrian sledoval, jak se zbytková slabě modrá záře z přenášedla rozlétla k oné kouli a následně vplula do ní.

„Chytni se mě a nepouštěj se dokud nebudeme stát opět pevně na zemi!" upozornil jej upír a v dalším okamžiku zmizeli i oni dva.

Hadrian i se svým průvodcem se objevili mezi stromy a hned spatřil tři postavy, jak se pomalu plíží přes zasněženou louku k osamělému stavení. To, že je někdo doma, bylo poznat podle jediného rozsvíceného okna a stoupajícího kouře z komínu.

„Jaký máš plán?" optal se jej upír, protože měli sotva dvě minuty, než trojice dorazí ke stavení.

„Bohatě stačí, když jim tohle připneš na jakoukoliv ruku," řekl Hadrian a natáhl k upírovi dlaň s černými náramky.

„Hmm, tenhle černý kov nepoznávám, ale tohle je modrý krystal, magicky aktivní modrý krystal," konstatoval upír.

„Náramky slouží podobně jako přenášedlo, ale do speciální lokace. Zároveň mají funkci, že do svého nositele vpraví přesné množství Doušku Živé Smrti," vysvětlil Hadrian.

„Chytré," ohodnotil upír, ale pohledem zbloudil zpátky k trojici Smrtijedů, kteří se během té chvíle zase o něco přiblížili ke statku a jeho obyvatelům.

„Pořád jsi mi ale neřekl, jak se k nim chceš dostat bez povšimnutí," řekl a Hadrian se na něj jen usmál, než jej chytil za ruku a oba dva je teleportoval asi metr za trojici Smrtijedů.

Ti vůbec netušili, že se z nich stala lovná zvěř a pokračovali by dále v cestě ke stavení, kdyby se před nimi do vzduchu nezvedla ledová stěna. Než stihnuli tasit své hůlky, oba nováčci s bílým zábleskem zmizeli a Selwyn je následoval, ačkoliv ne dřív, než stihnul vykřiknout.

Jeho výkřik probudil dvojici psů, kteří se hned rozštěkali. Hadrian hned zareagoval zrušením ledové stěny, chycením upíra a následnou teleportací zpátky do městečka, kde se prvně setkali.

„Sakra, jsem zvyklí na mnoho věcí, ale tenhle způsob cestování je na mě až moc šokující," řekl mladý upír a rozhlížel se kolem sebe, aby se zorientoval.

„Doufám, že bude přes noc sněžit. Těžko někdo vysvětlí stopy ve sněhu, které začínají i končí odnikud," povzdechl si Hadrian a podíval se na oblohu, ale nikde nebylo jediného mráčku.

„Žádný strach, hned se tam vrátím a zahladím všechny známky naší přítomnosti. Jsem rád, že to šlo bez komplikací a tihle tři již znovu nikoho neznásilní nebo někoho nezabijí," prohlásil upír a Hadrian souhlasně přikývnul.

„Na, náramky s modrým krystalem jsou určeny pro cíle s magií, s bílým krystalem jsou pro mudly," řekl Hadrian a podal upírovi celkem dvacet náramků, deset od každého.

„Myslel jsem, že se zajímáš jen o magickou špínu?" podivil se syn noci.

„Náš společný přítel má pár kontaktů i u MI7. Jakmile špína poslouží svému účelu, tihle chlapci se postarají o jejich pečlivý výslech a patřičný trest je nemine, toho se nemusíš bát," odpověděl Hadrian.

„Takže bývalý Lord Londýna se rozhodl vrátit ke své politice čistých ulic. Kde budu moci sehnat další tyhle speciální náramky? Pochybuji, že mi vydrží déle jak pár dní," zajímal se upír a vypadal velice potěšen.

„Náš přítel jich má pár v zásobě," odpověděl Hadrian, než se zavířením sněhových vloček zmizel.

Syn noci ještě chvíli studoval místo, ze kterého se Hadrian teleportoval pryč, než se rozhlédl kolem sebe a doslova vstoupil do vlastního stínu, který se obrovskou rychlostí rozlétl zpátky k farmě, aby zahladil stopy ve sněhu.

oooOOOooo

9. 2. 1992:

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Nedělního rána se Hadrian hned po rozcvičce vydal do Miniaturního Světa, přesněji do Vězení Věčnosti, aby zkontroloval, jestli všechno funguje tak, jak má.

K jeho překvapení se tam nacházelo více osob, než čekal. První patro, které bylo určené pro kouzelníky, mělo již pět hostů. Každý z nich pohodlně spal ve speciální komoře, kde panoval stav beztíže a on je mohl sledovat skrze prosklenou čelní stěnu. Podobných komor bylo v prvním patře rozmístěno hned několik stovek. Střed vězení měl kruhový půdorys, odtamtud vedlo hned osm chodeb, v každé chodbě se nacházelo celkem sto komor.

Hadrian zatím neviděl důvod v rozšiřování toho, co měl aktuálně k dispozici, ale neměl problém vězení rozšířit o další kruh chodeb. Druhé patro bylo podobné tomu prvnímu, až na to, že vedle každé komory se nacházela větší temná nádoba na uchování tekutin, v tomto případě to bylo k uchování krve.

Šest pětilitrových zásobníků bylo již naplněno, což znamenalo, že Hadrianův nový spojenec přes noc chytil a do jeho vězení poslal šest mudlů. Ti tam nezůstávali pod účinky Doušku Živé Smrti, ale byli během několika vteřin zbaveni veškeré krve, což je zabilo. Hadrian tímto způsobem nezískal jen krev pro upíry, ale i Energii Smrti. Protože navíc v Miniaturním Světě nebylo možné skutečně umřít, všech šest mudlů bylo přemístěno do speciální místnosti pod sídlem MI7, přesně tak, jak to Alucard domluvil.

Jakmile dokončil inspekci Vězení Věčnosti, zamířil do Kontrolní místnosti, aby si ověřil, že i tam všechno funguje tak, jak má.

Jádro Dimenze (Tier 1)

Energie Smrti: 6

Mana: 2 321 849

Vězení Věčnosti: +9 360 Mana/h (224 640 Mana/den)

Info: ...

Dostupný prostor: Koule o poloměru 1,5 kilometru

Počet Dungeonů: 8/8

Hadrian byl spokojen, byla sice pravda, že on sám svojí přítomností Miniaturnímu Světu za hodinu dal o nějakých dvacet pět tisíc více many, ale nemohl tam být celý den v kuse, takhle Miniaturní svět bude získávat manu celý den i bez jeho přítomnosti.

oooOOOooo

Alucard si užíval nedělního rána čtením Veritasia, jehož úroveň se každým vydáním pouze zvedala a podle reakcí obyvatel Obrtlé, se na Denní Věštec velice rychle zapomínalo, jako na něco podřadného.

Zrovna noviny zavřel, když se ve vstupní hale jeho obchodu objevil Hadrian a vedle něj se objevilo i šest temných nádob, ty okamžitě poznal, protože to bylo on, kdo je Hadrianovi sehnal v dostatečném množství.

„Vidím, že lov byl více jak úspěšný?" optal se Alucard z jídelny, ale slyšet jej bylo po celém domě.

„Ten tvůj kontakt je velice efektivní v tom, co dělá. Ke třem Smrtijedům mi poslal ještě další dva kouzelníky a šest mudlů, ale ti již posloužili svému účelu a můžou se těšit pohostinství tajných služeb Jejího Veličenstva," odpověděl Hadrian po tom, co prošel obchodem do jídelny.

„Ano, jeho zapálení pro spravedlnost je stále velké i po všech těch letech. Věřil bys, že když byl ještě člověkem, povedlo se mu zabít upíra, co znásilnil a vysál jeho matku? Sice během boje utržil značná zranění a sám se změnil na jednoho z nás, svoje zásady si zachoval a nikdy nepodlehl volání krve, od začátku měl nad svým hladem kontrolu, která se často nevidí ani u daleko starších a zkušenějších upírů," řekl Alucard a mávnutím hůlky nechal všech šest nádob s krví zmizet v jednom ze svých speciálně upravených skladů.

„Hádám tedy, že tě brzy navštíví pro další náramky," konstatoval Hadrian a vzal si jeden z obložených chlebů, ostatně Integra měla ve zvyku nechávat jeden talíř s jídlem uprostřed stolu, kdyby se náhodou zastavil a měl hlad.

„Již jsem poslal zprávy několika Lordům velkých měst s žádostí o povolení k lovu téhle špíny. Oni sami se starají o částečný úklid, ale jsou opatrní, aby nemizelo příliš mnoho lidí v krátkém čase. U kouzelníků to ale nebude takový problém, naše Ministerstvo je neschopné a naše schopnost cestovat na velké vzdálenosti během několika okamžiků dělá prakticky nemožným, aby zmizelé bylo možné vystopovat. Možná to bude mít i pozitivní efekt a s větším počtem zmizelých se navýší i potřeba mít více Bystrozorů," řekl Alucard.

„Možná, ale s tím, co jsem viděl, je vedení Ministerstva beznadějně neschopné udělat správné rozhodnutí," konstatoval Hadrian a Alucard se tomu zasmál, protože věděl, že má Hadrian pravdu, tedy až na pár jedinců, ale mentalitu stáda ovcí nebylo možné změnit v několika lidech, hlavně když bylo ještě více lidí, kteří si přáli tuhle mentalitu nechat takovou, jaká byla.

„Co plánuješ nadále?" zajímal se Alucard po tom, co Hadrian spořádal i druhý obložený krajíc chleba.

„Goblini chtěli vědět, na co potřebuji tolik Doušku Živé Smrti, takže jsem GrimClawa zasvětil do svých plánů ohledně Miniaturního Světa. Chtějí, abych pro ně vytvořil jejich vlastní herní rasu. Ačkoliv jsem ho upozorňoval, že se Miniaturní Svět značně liší od toho našeho, stále trval na tom, že jejich mladí nejsou znalý řádného boje a moje Dungeony budou prý dokonalým místem k jejich tréninku. Jen ale netuším, jak budou schopni bojovat po boku dalších hráčů," povzdechl si Hadrian.

„Když už budeš u toho, můžeš rovnou vytvořit i rasy pro nás Upíry a také pro Dlaky, protože neexistují jen Vlkodlaci, ale i Kočkodlaci, Tygrodlaci, Lvodlaci a tak dále. Staří Egyptští mágové věřili, že přijetím zvířecích rysů se stanou nadřazeni ostatním lidem a dodnes o nich mudlové mluví jako o bozích, ačkoliv si myslí, že jejich zvířecí vyobrazení je jen symbolické a nikoliv skutečné," pobídl jej Alucard.

„Každý den se člověk dozvídá něco nového," řekl si Hadrian spíše sám pro sebe a v mysli již přemýšlel, co všechno za bonusy a specializace pro tři nové rasy vytvoří.

Už jenom rozmanitost Dlaků mu přiváděla bolest hlavy, ale zároveň si vzpomněl na svojí schopnost Metamorfomagie. Jen tak ze srandy si změnil prsty s dlaní na havraní pařáty, hned také vyzkoušel jejich ohebnost a hlavně ostrost.

„Na světě je velice málo Metamorfomágů a ještě méně jich dokáže to, co ty," řekl Alucard.

„Normálně bych toho jistě nebyl schopen, ale protože jsem Hráč, nemám problém cokoliv vylepšit na tu nejvyšší možnou úroveň. S dostatkem času bude jistě možné ovládnout i všechny živly, ostatně plnou kontrolou nad Ledem jsem získal i značnou kontrolu nad Vodou a Vzduchem," pokrčil Hadrian rameny.

„To je sice pravda, ale s touhle neomezenou schopností budeš mít i neomezené množství mocných nepřátel. To, že tebe i tvé přátele Goblini ochránili s pomocí toho Kodexu neznamená, že neexistují způsoby, jak tuhle ochranu obejít. Každému, komu ukážeš nějakou svojí schopnost, odhalíš část svého tajemství a jednoho dne přijde okamžik, kdy bude existovat příliš velké množství lidí a magie Kodexu již nebude schopná nadále tvoje tajemství ukrývat. Věř mi, že nic není absolutní," varoval jej Alucard zcela vážně a Hadrian chápavě přikývnul.

Věřil, že než tenhle okamžik nastane, bude to ještě několik let a do té doby bude již dostatečně silný na to, aby neochránil jen sám sebe, ale i ostatní kolem sebe.

„Měl bych jít, než mě budou všichni hledat," řekl Hadrian a ani se nezvedl od stolu, když Alucardovi pouze mávnul na pozdrav a teleportoval se zpátky do Bradavic.

oooOOOooo

Stejného dne - sídlo Flamelů:

Tetičko Nello?

Musím začít tím, že jsem si nikdy nepředstavoval, že by někdo z mé rodiny stále žil, ačkoliv jsem byl informován o tom, že rodinné vztahy mám asi s osmdesáti procenty čistokrevných rodin v Anglii.

Rozhodně jsem také překvapen, nikdy by mě nenapadlo, že Perenelle Peverellová bude zároveň Perenelle Flamelová, manželka Nicolase Flamela. Tahle dvojice jmen není známá pouze v kouzelnické společnosti, ale i v té mudlovské a ačkoliv je pravda dávno skrytá, stále to jsou jména, která se spojují s bájným Merlinem, králem Artušem a jinými, které mudlové pokládají jen za smyšlené báje a mýty.

Dlouhou dobu mi vrtalo hlavou spojení mezi jmény Potterů a Peverellů a ačkoliv jsem byl schopen z rodinné kroniky vyčíst mnoho, ještě více mi toho unikalo a nyní chápu, proč tomu tak bylo.

Také ti děkuji za knihy i Neviditelný plášť a velice rád bych viděl Brumbálův obličej, až by se mu ta kopie pláště rozplynula před jeho zraky v té pro něj nejhorší možné situaci. Také jsem měl již to potěšení zjistit, čeho je Brumbál skutečně schopen a má na svých bedrech mnoho hříchů, které bude muset jednoho dne splatit a to i s úroky. Zatím nejsem dostatečně mocný ani vlivný na to, abych se mu dokázal postavit, ale až ten den nastane, celý svět pozná, co je on i ten jeho kult Vyššího Dobra zač. Na rukou má krev mé rodiny a jen za to se odpuštění nikdy nedočká.

Osobně netuším, jestli se budu zajímat jen o Runovou magii, nebo své obzory rozšířím i na Rituální magii nebo Alchymii, ale novým vědomostem nikdy neřeknu ne.

Cením si i vaší nabídky a pokud si během letních prázdnin najdu trochu času, jistě bych vás rád navštívil a poznal osobně. Problém je, že pokaždé, když něco dokončím nebo vyřeším, objeví se něco nového. Nadcházející měsíce budou dost hektické a doufám, že ve zdraví přežiju všechny zkoušky, které na mě čekají.

Pokud jde o Kámen Mudrců, je to jisté pokušení, kdo by ostatně odmítl zdroj neomezeného zlata a Elixíru Života. Na druhou stranu je to také jisté prokletí a nedokážu si představit cenu, kterou někdo musel zaplatit, aby tento předmět mohl vůbec existovat. Jsem si vědom jistých Zákonů, kterými se svět kolem nás řídí a vím i o tom, co čeká ty, kteří se těmto zákonům vzepřou. Osobně tedy nemám potřebu Kámen vyhledat nebo jej vlastnit, ale nemohu slibovat, že se situací kolem něj nepřijdu do styku, protože ať už Brumbál připravil past pro kohokoliv, je zde šance, že ohrozí i mé přátele a nejsem schopen klidně sedět a sledovat, jak je někdo vystavuje nebezpečí, když s tím můžu cokoliv udělat.

Než dokončím svůj dopis, rád bych se na něco optal. V knize o Magických krystalech se psalo o tom, že kromě přirozených nalezišť, je lze pěstovat i uměle a hádám, že jeskyně pod Bradavicemi jsou právě umělým pěstováním magických krystalů, nebo aspoň z velké části to tak je. Není jinak možné, aby dorůstaly během tak krátké doby.

Moje otázka nicméně zní, co je nejdůležitější pro takovou krystalovou farmu? Musí se tahle farma nacházet nad průsečíkem dračích linií nebo na tom nezáleží? Musí být farma ve spojení s volnou magií nebo se může nacházet v kapesní dimenzi, jak je tomu například v truhlicích?

Vím, že je to více otázek, ale produkce magických krystalů a jejich využití mě aktuálně fascinuje víc, než mnoho jiných věcí, co nás učí ve škole.

S přáním dlouhého zdraví,

Hadrian James Raiden Hyperion Black-Potter

Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Potterů

Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Blacků

P. s.: Pozdravuj také prosím strýčka Nicka, aby si nemyslel, že jsem na něj zapomněl :)

„Co si o tom myslíš?" optala se Perenelle svého muže, který luštil runové puzzle v nejnovějším vydání Jinotaje.

„Jsem znepokojen tím, co o Albusovi řekl i neřekl. Víme, že konec války přišel velice nečekaně a události, které k tomu vedli, oficiálně přežil jen mladý Hadrian. Identita přízraku, který se objevil na našem prahu není zcela jistá, ale ta magie zcela jistě patřila Voldemortovi. Také mi není jasné, jak může být mladý Hadrian dědicem rodu Blacků, když jeho rodina byla Siriusem Blackem zrazena? Neučiníš někoho svým dědicem a pak jej nepředáš na zlatém podnose svému vůdci," prohlásil Nicolas.

„Dorea byla jeho babičkou, možná rodinná magie uznala jeho dědičné právo právě kvůli této zradě?" navrhla Perenelle.

„Možná. Ale i tak je celý dopis plný znepokojivých faktů. Pokud pominu Albuse i jeho počínání s naším Kamenem, Hadrian napsal něco jiného, co mě značně překvapilo. Co může jedenáctiletý chlapec vědět o Zákonech, které řídí náš svět? Je nemožné, aby se o nich dočetl, ani Albus o nich nemá nejmenší ponětí, ví jen to, co jsem ho osobně naučil v rámci zásad každého Alchymisty," zajímal se spíše Nicolas a i Perenelle byla znepokojená tím, co naznačoval.

„Podle mých informátorů je často v přítomnosti upíra Alucarda i Goblinů a několik individuí dokonce zmizelo dřív, než se k němu dokázali přiblížit. Pokud nejsou informace scestné, chrání Hadriana i samotný Harém King," oznámila mu Perenelle, ačkoliv ona sama o těchto informacích dlouho pochybovala.

„Pokud se u Hadriana probudila nějaká speciální schopnost, jistě přišel do styku i s Abyssem, jinak by se o něj Harém King nezajímal a Goblini by s ním nespolupracovali na takové úrovni. Goblini kouzelnickou společností opovrhují a nemůžu tvrdit, že bezdůvodně. Zločiny lidské rasy vůči Matce Přírodě jsou nesčetné a začínají se objevovat proroctví o její smrti," prohlásil Nicolas a byl si jistý tím, že přišel na to, jak může Hadrian vědět o Zákonech a o tom, co čeká na ty, kteří se proti nim postaví.

„Budeš se chtít připojit k mé odpovědi nebo si počkáš až se nás rozhodne navštívit?" optala se jej Perenelle a sama přemýšlela, co všechno může Hadrianovi říci bez toho, aby jej nepřímo ohrozila.

„Diskuse z očí do očí bude nejjistějším způsobem, jak se ujistit o jeho charakteru. Mám na něj plno otázek a jistě jich ještě více mít budu," odvětil Nicolas, než se zase vrátil k Jinotaji.

oooOOOooo

Stejného dne - Takumiho Dojo:

Takumi stál v bráně svého Doja, které s ostatními vybudoval před několika málo lety. Nikdy by si nemyslel, že se tak rychle rozejdou a ačkoliv za tyhle události nikoho nevinil, velká část toho se točila kolem jednoho jediného studenta.

Již když poprvé spatřil Hadriana a viděl, jak rychle se všemu učí, věděl, že je speciální. To také na vědomí nebral jeho dar magie, který později probudil i u jeho další žačky, Tamary. Když se vrátil z Nepálu a všem ostatním oznámil svůj záměr, nesouhlasili s ním, nikdo z jeho kolegů s ním nesouhlasil a viděl v jejich očích hlavně zklamání nad tím, jak se rozhodl všechno vzdát a utéci ve chvíli, kdy jejich dva nejnadanější žáci čelili mocnému nepříteli.

Ani jeden z nich ale nechápal jeho postavení a fakt, že i kdyby jim chtěl pomoci v boji proti Templářům a jejich spojencům, nebyl toho schopen. V bráně nyní již jeho bývalého Doja stál, protože sledoval skupinku tří mužů, kteří se od něj Dojo rozhodli koupit.

„Vracíš se zpátky do Japonska nebo jako vždy zalezeš do nějaké jeskyně a na pár let se neukážeš?" ozval se melodický hlas.

„Kdybych tušil, že jsi v Anglii a pomáháš těm grázlům, nikdy bych se tu neukázal a kontaktoval rodinu tvé matky," odvětil Takumi a pohledem spočinul na ženě, kterou za několik posledních týdnů viděl podruhé, poprvé to bylo na druhém konci video hovoru z Nepálu, kde stála po boku Hadrianova bývalého strýce.

„Jsi velice dlouho mimo dosah, drahý dědečku. Mé dva strýce i jejich rodiny potkala velice neblahá nehoda, jejich výletní loď se ztratila na širém moři ve strašlivé bouři. Obávám se, že to nikdo nepřežil," pousmála se Takumiho vnučka, přičemž v očích se jí ledově zablesklo.

„Takže ti nestačilo zavraždit své rodiče, ale nyní jsi zabila i zbytek rodiny?!" zahřměl Takumi a objevila se kolem něj aura moci v podobě černého draka a každým okamžikem by byl schopen zaútočit, ale objevily se kolem něj fialové řetězy, ty nejenže spoutaly jeho auru, ale odsály z něj téměř všechnu jeho sílu.

„Oba víme, že to byli jen bezcenní ubožáci. Také oba víme, že se mi nikdy nebudeš schopen postavit a žiješ jen díky tomu, že to dovolím!"

„Co po mě chceš?!" optal se Takumi poraženě.

„Chci toho mnoho, ale většinu z toho mi dát nemůžeš. První věc, co mi ale dáš, je ten klíč, kterým otevíráš průchody mezi světy. Poté si vezmeš tenhle svitek a eliminuješ všechny cíle, které jsou na něm uvedené. Pro muže tvých schopností by to neměl být naprosto žádný problém!"

„Chceš, abych zavraždil nějaké nevinné lidi?!" protestoval hned Takumi.

„Nemusíš se bát, nikdo z tvých cílů není nevinný a většina z nich není ani živá v tom pravém slova smyslu. Vím, že kdybych tě donutila zabít někoho nevinného, nejenže bych nad tebou ztratila kontrolu, ale přišel bys i o všechnu svojí moc. Užitečnější jsi pro mě naživu a při síle, dědečku, na to pamatuj," oznámila mu jeho vnučka a Takumi je litoval toho, že v Anglii zůstával tak dlouho a neodešel hned, jak se dozvěděl o její přítomnosti.

„Co hodláš dělat s klíčem? Použít jej mohu pouze já sám a nikdo jiný," optal se Takumi, když o něj přicházel.

„Chci na něm provést několik testů, ale to nejdůležitější je, že Potter již nebude mít šanci navštívit tvého drahého kmotra nebo na pomoc povolat experty z jiného světa," dostalo se mu odpovědi. „Také pochybuji, že by od Qin Fenga cokoliv obdržel nebo by někomu z našeho světa věřil, teda až na tebe," dodala ještě.

„A má k tomu pádný důvod. Bylo to v jeho paláci, kde jsi rituálně zavraždila své rodiče a stala se tím, čím jsi nyní," prohlásil Takumi, aby ji přesvědčil, že je její domněnka správná.

„To je dávná historie. Nyní mě omluv, Dursley nevydrží dlouho bez dozoru a ty máš stejně dost věcí na práci," rozloučila se s ním a jediným krokem vzlétla k oblakům.

Fialové řetězy poutající Takumiho se s jejím odletem vytratily a on se tak mohl pomalu vzpamatovávat ze situace, ve které se ocitl. Velkou část svého života litoval toho, že své rodině ukázal jeden z Devíti Světů, protože to neznamenalo jen jejich smrt, ale i prokletí, které ho od onoho okamžiku provázelo. Ani jeho kmotr si nebyl vědom plného rozsahu toho, co Takumiho vnučka provedla. Díky prokletí, které bylo ukryté uvnitř jeho duše, nemohl o ničem z toho mluvit. Když na ní náhodou někde narazil, vždy se stal jejím nástrojem a ačkoliv nikdy nezabil nevinného člověka, odstraněním určených cílů jí pomáhal více než dost. Sice částečně pomohl i nevinným lidem, ale bylo to jako kdyby z domu vyhnal kočku, jen aby do něj přivedl tygra.

Ona byla také důvodem, proč původně nechtěl brát Hadriana a Petúnii ke svému kmotrovi. Obával se, že stejně jako on, i Qin Feng okamžitě uvidí Hadrianův potenciál a zláká jej na svojí stranu. Kultivace se možná zdála být zázračnou věcí, ale jakmile jednou člověk na tuhle cestu vkročil, již nikdy z ní nebude moci sejít nebo se jen tak zastavit.

Věděl, že Hadrian je odsouzen hořkému konci, protože jednoho dne nastane okamžik, kdy Nebeský Hněv bude natolik silný nebo nečekaný a kompletně zničí Hadrianovu duši, stejně jako se to stalo u stovek tisíců jiných kultivátorů, ať už se nacházeli na jednom z Devíti Světů nebo na Zemi. Jen velice málo dokázalo přežít všechny tyhle zkoušky a nakonec nad sebou zlomit moc Nebeských Zákonů.

oooOOOooo

13. 2. 1992:

Bylo to čtvrtečního dne, kdy se v Hadrianově Miniaturním světě událo něco nového. Hned, jak se objevil v Kontrolní místnosti, objevila se mu tam nové hlášení.

Mana v Miniaturním Světě přesáhla hranici 3 000 000 bodů. Přeješ si ji použít ke stabilizaci Miniaturního Světa?

ANO - Ne

Hadrian samozřejmě potvrdil použití tak obrovského množství magie. Zároveň také sledoval pomalu se plnící propast pod Kontrolní místností, kde se objevil obrovský vodní vír. Tento vír pohltil téměř veškerý obsah propasti, zbylo tam jen několik málo potůčků many, která se opět začala střádat do menších kaluží.

Gratulace! Stabilizoval jsi jeden Pramen Many ze tří.

Cena stabilizace druhého Pramene Many je 15 000 000 Many.

Jádro Dimenze (Tier 1)

Energie Smrti: 31

Mana: 895 769

Pramen Many: +250 000 Mana/den

Vězení Věčnosti: +37 890 Mana/h (909 360 Mana/den)

Info: ...

Dostupný prostor: Koule o poloměru 1,5 kilometru

Počet Dungeonů: 8/8

Stabilizace Pramenů Many: 1/3

Aby se ujistil, že ve Vězení Věčnosti je stále všechno v pořádku, rozhodl se provést inspekci o dva dny dříve. S Alucardem se dohodl, že každý sobotní večer nebo nedělní ráno mu donese všechny kontejnery s nastřádanou krví.

Když si prohlížel spící kouzelníky a kouzelnice, které tam věznil, přemýšlel, jestli koná správně nebo ne. Měl tam celkem sedmnáct lidí, šest jich patřilo ke Smrtijedům, ostatně světle šedivé tetování Znamení Zla bylo stále snadno rozpoznatelné.

Trošku jej zarazilo, když spatřil tři kouzelnice a jednu čarodějku, ale pak si uvědomil, že vraždy nebo znásilnění jsou schopné i ženy. Čarodějku, kterou tam měl uvězněnou, nehodlal nikdy propustit. Měla sice jen třicet sedm let, ale její level byl na čísle padesát. Z informací, které získal pomocí Pozorování, Sarah Redwoodová provedla pět rituálních vražd, při kterých obětovala mladé kouzelníky, ze kterých nevysála jen životní energii, ale i část jejich magického jádra, kterým posílila to svoje.

Měl tam dokonce i člena Grindelwaldovy Aliance, jistého Gellerta Carrowa. Carrow byl také čarodějem a celkem silným, když ve svých šedesáti třech letech byl na levelu sedmdesát pět a nevypadal starší čtyřiceti let.

Z prohlídky jej vyrušilo hned několik záblesků a on spatřil, jak se v prázdných komorách objevili tři noví vězni. Hned si je šel prohlédnout, když mezi nimi spatřil velice známou tvář. Pečlivě si prohlédnul i další dva muže, kteří se tam objevili s ním a tiše zaklel. Všechny tři okamžitě pustil z komor a z Inventáře si vytáhl protilátku na Doušek Živé Smrti.

Vytáhl z něj i jednu nádobu s krví, protože všichni tři propuštění upíři měli četná zranění.

„K-Kde to jsme?" optal se jeden z upírů, který měl nejmenší zranění.

„Ve Vězení Věčnosti. Dal jsem vám všem protilátku na Doušek Živé Smrti a tady máte dost krve na zotavení se," odpovídal hned Hadrian a sledoval, jak se probouzejí i zbývající dva upíři.

„Jak dlouho jsme byli mimo?" zajímal se hned upír, se kterým se Hadrian setkal v Severním Irsku.

„Zrovna jsem dělal inspekci Vězení, takže sotva minutu. Kdybych se rozhodl držet plánu, našel bych vás až za dva dny," odpověděl Hadrian a pomohl mu na nohy.

„Zasranej dědek, až naberu síly, tak si jej najdu a vysaju jej úplně do sucha, jen abych jej znovu přivedl mezi živé jako podřadného ghůla!" nadával třetí z upírů a pokračoval řadou nadávek v jazycích, které z většiny Hadrian neznal.

„Dědek?" optal se Hadrian.

„Mocný mudla, neovládal magii, ale něco jiného. Dokázal se nám hravě vyrovnat v boji a ani naše rychlost na něj nestačila. Za poslední tři dny zabil tucet našich bratrů a sester. Musíš rychle varovat Alucarda, jsme poslední tři, kteří z jeho sítě informátorů přežili," vysvětloval Syn Noci.

„Bělovlasý bastard s aurou černého draka, ne toho klasického, ale asijského draka. Ani Temný Lord nebyl schopen zhmotnit svojí auru do takové podoby, když se pokusil vyhladit náš klan," zanadával opět třetí upír a Hadrian zbledl. Věděl jen o jednom člověkovi, který přesně odpovídal jejich popisu.

„Mistr Bojových umění, Takumi Kurokyuu alias Černý Drak," řekl Hadrian.

„Ty toho bastarda znáš?!" optal se upír a vypadal, že se každým okamžikem vrhne na Hadriana v pokusu jej zabít.

„Alane, uklidni se!" rozkázal Aurelius, který sice ze všech tří upírů vypadal nejmladší, byl z nich ale nejmocnější. Ostatně podle informací byl na úrovní čaroděje, zatímco jeho dva kolegové byli na úrovni kouzelníků.

„Pokud jste se dostatečně napili krve a jste schopní cesty, chytněte se mé ruky," řekl Hadrian a záhy je všechny teleportoval k Alucardovi do obchodu.

oooOOOooo

Zatímco Alucard vyslýchal své tři informátory, Hadrian se vydal do mudlovského světa, přesněji do Doja, kde celé roky trénoval Karate. Hned na první pohled poznal, že Dojo změnilo majitele, nejenže jméno nad branou bylo jiné, skrze ní do budov chodili pracovníci a Dojo vybavovali novým nábytkem.

Hadrian se chtěl otočit a vyrazit pryč, když ve dveřích administrativní budovy zahlédl ženu, kterou již jednou spatřil. Původně skrze obrazovku nebyl schopen spatřit její jméno, ale nyní ten stejný problém neměl.

Kurokyuu Suzume

Věk: ?

Titul: ?

Úroveň Duše: ?

Level: ?

HP: ?

Qi: ?

Info: Vnučka Kurokyuu Takumiho a vysoce postavená členka Řádu Templářských Rytířů.

„Konečně se setkáváme osobně, mladý Hadriane," zašeptala Suzume do větru, když se jejich pohledy střetly. Nikdo jiný neslyšel, že by něco řekla, ale on jí slyšel zcela jasně a zřetelně.

Hadrian přemýšlel, co by měl udělat a pohledem zabloudil ke všem přítomným lidem. Chtěl se ujistit, že to jsou skutečně civilisté bez spojení s Templáři. Kdyby tomu tak nebylo, rozhodně by se neotočil a neopustil Dojo nedotčené, nehodlal v boji ohrozit nevinné.

„Snad neodejdeš dříve, než ti budu schopná nabídnout šálek čaje?" ozvala se Suzume znovu a tentokrát to nebylo šeptem do větru, ale přímo vedle něj.

Když jejím směrem pohlédl znovu, měla nad hlavou zcela jiné jméno a i její level odpovídal normálnímu člověku. Dokonce zmizel i řádek pro Úroveň Duše, což bylo hlavním vodítkem k tomu, aby věděl, odkud pochází její síla.

„Velice nerad bych se ocitl na operačním stole jako pokusné morče. Také je tu fakt, že nechci být jakkoliv spojován s někým, kdo podporuje jisté tlusté prase," odvětil Hadrian a než mu mohla odpovědět, teleportoval se pryč.

oooOOOooo

Alucard a jeho tři informátoři se do obchodu vrátili až pozdě večer. Hadrian se tam pravidelně objevoval každou hodinu na pět minut, než se zase vracel na kolej. Bylo to asi po páté, co se tam objevil a konečně na ně narazil.

„Hadriane, zjistil jsi něco?" optal se Alucard, který neměl vůbec dobrou náladu, ostatně přišel o celý tucet informátorů a přátel.

„Takumi prodal Dojo, které je nyní pod vedením jeho vnučky. Nezjistil jsem toho mnoho, ale jeho vnučka Suzume je vysoce postavenou členkou Řádu Templářských Rytířů a nejenže je to kultivátorka, má přístup ke Qi. Má u sebe něco, co mi znemožnilo zjistit cokoliv dalšího. Je to také stejná žena, která stála po Dursleyho boku," odpověděl Hadrian a Alucard se mu zahleděl do očí, než si povzdechl.

„Dokázali jsme Takumiho vystopovat na trajekt plující do Francie. Jeho aura byla ovlivněna aurou někoho cizího. Můžeme se domnívat, že tento útok proti mým lidem byl nařízen jeho vnučkou, ostatně se jeho chování extrémně změnilo po událostech v Nepálu a narychlo se chystal opustit zemi. Qi kultivátorů je velice rozmanité a rozsáhlejší, než všechno, co víme o magii. Musel bych ji vidět osobně, abych potvrdil její účast, ale když všechno ostatní zapadá do skládanky, není třeba pochybovat nebo hledat stíny tam, kde pravděpodobně ani nejsou," vyhodnotil Alucard jejich situaci.

„To ho tedy necháme jen tak jít? Zabil tucet našich bratrů a sester!" protestoval hned Alan.

„Všichni jsme věděli, že pokud začneme shromažďovat informace o Templářích a jejich pohybu, dostaneme se do jejich hledáčku a zakročí proti nám hned, jak to bude možné. Jejich Řád nepřežil ve stínech celá ta století bez toho, aby věděli, jak se efektivně zbavit svých nepřátel," prohlásil nejmladší ze Synů Noci.

„Aurelius má pravdu. Navíc nikdo z nás není schopen se tomuto Takumimu postavit a přežít, tedy až na Alucarda."

„Drahý Coline, jsem potěšen tvojí vírou v mé schopnosti, ale obávám se, že ačkoliv jsem starší a mocnější než Černý Drak Takumi, on je skutečným Mistrem Bojových umění a v boji s ním by mě potkala pouze smrt," pousmál se mírně Alucard.

„Takže co? To budeme jen tak sedět?!" protestoval opět Alan.

„Nikoliv. Ačkoliv tady Hadrian plánuje eliminaci celého Řádu na našem území, bude to ještě chvíli trvat. My se mezitím spojíme s Lordy Měst a začneme s postupnou eliminací méně důležitých cílů. Jen pár jedinců týdně, abychom je nevyprovokovali k otevřenému boji, ale zase tak, abychom na sebe upoutali dostatečnou pozornost a oni tak neviděli pravého nepřítele," rozhodl Alucard.

„Můžu upravit náramky a rozšířit Vězení Věčnosti, kde je Řád nikdy nenajde," nabídl se Hadrian.

„To bude vhodné, ale rád bych měl k těmto vězňům přístup. Já nebo Aurelius jsme z nich schopní získat potřebné informace jak pro sebe, tak i pro tebe a tvé spojence," souhlasil Alucard.

„Jsme tedy domluveni. V sobotu ráno opět přinesu všechnu krev a budu mít pro vás čtyři připravené speciální přenášedla i náramky pro Templáře," řekl Hadrian, než se rozloučil a teleportoval se zpátky do Bradavic.

oooOOOooo

22. 2. 1992:

Bylo to již týden a půl od toho, co Hadrian zjistil nemilou skutečnost o tom, co jeho Mistr udělal ve službách Templářského Řádu a obával se, že to nebyla ani špička ledovce. Jak slíbil Alucardovi, před týdnem poskytl čtveřici upírů speciální přenášedla/portály do Vězení Věčnosti, přesněji jen do třetího patra Vězení, které určil speciálně pro Templáře a jejich spojence.

Od té doby se toho v Miniaturním Světě příliš nezměnilo, ale to se mělo rychle změnit. Měl totiž dostatek Energie Smrti k tomu, aby vytvořil potřebné množství inteligentních obyvatel Miniaturního Světa. Když to totiž spočítal, potřeboval celkem 43 Energie Smrti k plnému obsazení všech budov v herním městečku.

Sice Alucard se svými kolegy mu již neposílali magické zločince, ale denní nárůst Many byl dostatečný na to, aby za pár dní mohl stabilizovat další Pramen Many. Ačkoliv se trochu bál toho, kolik jej bude stát stabilizace třetího Pramene Many.

Jádro Dimenze (Tier 1)

Energie Smrti: 46

Mana: 11 330 009

Pramen Many: +250 000 Mana/den

Vězení Věčnosti: +37 890 Mana/h (909 360 Mana/den)

Info: ...

Dostupný prostor: Koule o poloměru 1,5 kilometru

Počet Dungeonů: 8/8

Stabilizace Pramenů Many: 1/3

Původně chtěl všem obyvatelům městečka dát podobu vznešených elfů, ale protože hráči budou mít možnost za elfy hrát, rozhodl se zvolit exotický vzhled Asari. Bylo sice pravdou, že Asari byla rasa jediného pohlaví, on jednoduše dokázal vytvořit i mužskou verzi této mimozemské rasy. Dokonce jej napadlo, že by v budoucnu mohl dát hráčům možnost změny své rasy na Asari, ale nejspíše jen v omezeném množství a za velkou částku.

Protože měl ale před sebou hodně práce, odehnal vedlejší myšlenky a plně se na ni začal soustředit.

Na Radnici umístil hned pět NPC s tím, že každý měl svojí unikátní funkci. Nejenže musel vymyslet jejich jména, ale také nějaký základní příběh. Aby to navíc všechno vypadalo ještě více realističtěji, rozšířil městečko o dva tucty menších domků, do kterých měli přístup pouze NPC.

Jakmile dokončil Radnici, vrhl se na Tavernu, Aukční Síň a Banku, do kterých umístil celkem jedenáct NPC. Taverna pojala tři NPC, Aukční Síň si jich vzala pět a Banka tři.

Nejvíce NPC bylo umístěno do Akademie, kde jich bylo dvacet čtyři a počítal s tím, že v budoucnu jich ještě přibude.

Do Tržiště, Arény, Cechu Lovců Pokladů a Cechu Bojovníků umístil po jednom NPC, ale to se mohlo do budoucna také změnit, hlavně co se Arény a obou Cechů týkalo.

Když už si myslel, že má hotovo, uvědomil si něco, na co zapomněl. Hráči z mnoha koutů světa nemusí být vždy andílci a stačilo se podívat na vztahy mezi studenty v Bradavicích, aby pochopil, že musí vytvořit i nějaké strážce pořádku.

Zbývala mu Energie Smrti pouze na poslední tři NPC, ale to nijak nevadilo a vytvořil tak tři mohutné Krogany v rudo-stříbrné zbroji. Pochyboval, že by si někdo z hráčů troufnul něco začít, když se nad ním bude tyčit dva a půl metru velká hora svalů a brnění, co váží čtvrt tuny.

Spokojen se svojí prací, potvrdil veškeré změny a sledoval, jak se na náměstí objevili noví obyvatelé herního městečka. Někteří se rozešli na svá pracoviště a někteří zamířili do svých domovů.

Ačkoliv je stvořil, vůbec netušil, jak velká byla jejich inteligence a jestli se budou plně držet jen svých rolí nebo budou žít i vlastním životem. Tohle pro něj bylo nové teritorium a zjistil, že se i celkem těší na to, až získá odpovědi na stále nové otázky. Bez okolků se proto přemístil na náměstíčko a zamířil na Radnici.

„Lord Administrátor, jaké potěšení Vás vidět mezi námi," zvolala Sarissa, která byla starostkou herního městečka a zároveň měla za úkol dohlížet na změnu rasy a jména, pokud by si to hráči přáli.

„Lady Sarisso," kývnul mírně hlavou na pozdrav.

„Co si bude Lord Administrátor přát?" zajímala se a Hadrian si všimnul, že i ostatní NPC na Radnici jej sledují se zájmem v očích.

„Lady Sarisso, nerad bych někoho urazil, ale musím se optat. Jaký je rozsah vaší inteligence? Jste všichni vázání k tomuto Miniaturnímu Světu nebo jej můžete i opustit?" zajímal se Hadrian.

„Lord Administrátor se nemusí ničeho obávat. Všichni víme, že jsme byli stvořeni se specifickým účelem a ačkoliv nás nelze rozeznat od ostatních žijících organismů, jsme pouhou iluzí. Nikdo z nás není schopen opustit tento Svět, jsme plně vázáni na Jádro Dimenze. Také naše inteligence je jen simulací a napodobeninou, ale to neznamená, že nejsme schopní se učit novým věcem, ačkoliv jen v omezené míře," odpověděla mu Sarissa.

„Neznamená to ale, že jednoho dne budete skutečně živí? Ostatně existuje velké množství forem života a nikdo neříká, že k tomu musíte být z masa a kostí," zajímal se Hadrian.

„Abychom ožili v tom pravém slova smyslu, musel by mít Lord Administrátor daleko vyšší Úroveň Duše a to stejné platí i pro Jádro Dimenze," dostalo se mu odpovědi.

„A jaká je to úroveň," chtěl hned vědět.

„Na to nemohu odpovědět, tyhle informace jsou uzamčeny v Jádře Dimenze a budou odemknuty až v ten pravý okamžik," odpověděla mu Sarissa, načež se mu poklonila a vrátila se do své kanceláře.

„Fascinující," byla jeho jediná hlasitá reakce a následující hodinku strávil tím, že navštívil každé NPC a prohodil s nimi pár slov.

Bylo skutečně fascinující, že každé NPC se přizpůsobilo své roli a podle toho byla zformována i jejich osobnost, což bylo sice stereotypní, ale také to ničemu nevadilo. Rozhodl se, že jakmile na to bude mít dostatek prostředků, všem NPC vytvoří i nějakou tu rodinu a možná i potomky.

oooOOOooo

23. 2. 1992:

Ze soboty na neděli v Miniaturním Světě přibylo další množství vězňů a Hadrian nemohl být více jak spokojen. Nejenže rozšířil řady Kroganů ze tří na sedm, takže celé herní městečko bylo dostatečně chráněno, byl schopen konečně dokončit i tvorbu všech monster v šesti prvních Dungeonech.

Dokončení všech šesti Dungeonů by nebylo tak zdlouhavé, kdyby pro ně neměl připravené tři obtížnosti. To neznamenalo jen navýšení levelu všech monster, ale také jejich počtu, do toho se řadily i Bossové a Speciální Bossové, u kterých byla jen malá šance na jejich zrození. Když už se nějaký Speciální Boss zrodil, hráči měli stoprocentní šanci na získání předmětu, který byl specifický pro daný Dungeon nebo Speciálního Bosse.

Takže ačkoliv se zdálo, že musí dokončit jen šest Dungeonů, ve výsledku jich bylo hned osmnáct. Pro dalších šest Dungeonů plánoval dokonce čtyři obtížnosti a třetí trojici dokonce pět obtížností. Jakmile se ale dostane do téhle fáze, pochyboval, že se bude starat o nedostatek Energie Smrti.

Prvních šest Dungeonů bude zlatým dolem na Energii Smrti, protože bude trvat, než hráči přijdou na to, jak úspěšně zdolat všechna monstra a někdy i přirozené pasti. Hráče také zpomalí i fakt, že při každé smrti přijdou o 10% expů, což mu dá dostatek času na to, aby nastřádal padesát tisíc Energie Smrti ke zvýšení Tieru Jádra Dimenze.

Nyní mu chybělo udělat to poslední, aby mohl celý tento kolotoč uvést do pohybu. Musel totiž vytvořit portály, které umístí v normálním světě a k nim i speciální klíče. Naštěstí jej Goblini nenechali na holičkách a dodali mu dostatečné množství obsidiánu. Zároveň jej napadlo, že by si mohl vytvořit i vlastní laboratoř, kde by mohl obsidián vytvářet a s tím, jak se mu podařilo automatizovat výrobu Sběratelských kartiček, by jistě dokázal automatizovat i tenhle proces.

Aby Portálové Obelisky plně fungovaly tak, jak chtěl, musel vytvořit vždy dva do páru, jeden bude umístěný v Miniaturním Světě a druhý na Zemi. Klíč poté zajistí, aby nikdo nemohl Miniaturní Svět opustit jiným Obeliskem, než kterým přišel.

Zatím nepotřeboval tvořit všechny Obelisky, které do budoucna plánoval, ze začátku mu stačily čtyři kousky. Jeden pár pro Bradavice a druhý pár pro Příčnou Ulici.

Jako klíče zvolil obsidiánové prstýnky s krystalickým jádrem. Na povrchu prstýnku se nacházely barevné žilky v barvě aury svého nositele. Prstýnek byl také zabezpečen tak, že jakmile si jej někdo nasadil, mohl jej sundat pouze on sám a i tak jej už nemohl použít nikdo jiný, protože k tomu, aby prstýnek plně fungoval, musel být propojen nejen s nositelovou magií a krví, ale také duší. Tohle duševní pouto by se dalo přirovnat k poutu mezi kouzelníkem/kouzelnicí a jejich magickým mazlíčkem.

Když tohle všechno Hadrian dokončil, byl akorát tak čas na pravidelnou nedělní schůzku Zmijozelských prvňáků.

Když si Hadrian prohlížel známky svých spolužáků i jejich vypracované úkoly, byl značně potěšen. Na začátku školního roku měla minimálně polovina z nich průměrné výsledky a někteří vypadali na to, že v mnoha předmětech i na konci školního roku propadnou.

Nyní i Vincent a Gregory dosahovali nadprůměrných výsledků. Také to nevypadalo, že by se opět vraceli ke špatným zlozvykům, dokonce se zvýšil i jejich level. Jejich psaný projev se také zlepšoval a Hadrian mohl vidět, že i profesoři je za jejich zlepšení pravidelně chválí, což jim samozřejmě přidalo na sebejistotě.

I ostatní jeho spolužáci získali další level, což jej velice těšilo. Dafné se dostala na 14. level, Tracey z 10. levelu poskočila na 12. level, Millicent se dostala na 11. level, Pansy stejně jako Tracey poskočila na 12. level a Lilith poskočila na 13. level, což ji mezi dívkami dělalo druhou v pořadí.

Vincent s Gregorym se z 10. levelu dostali na 11. levely, takže byli tam, kde by podle svého věku měli být. Theodore sice zůstával na 12. levelu, ale podle toho co Hadrian viděl, mu nebude trvat dlouho k dosažení 13. levelu. Blaise díky své nové schopnosti Gamera poskočil velice rychle z 13. levelu na 16. level a Hadrian hádal, že do konce měsíce se mu jistě podaří dosáhnout i 18. levelu.

Když už byl Hadrian u Blaise, nesměl zapomenout na ostatní Gamery druhé a třetí generace. Nejrychleji z nich levely získávala Amanda, která se vyhoupla na 30. level, přičemž Gemma předešlého dne získala 21. level. Co se týkalo Tamary, Fay a Sam, Tamara dosáhla 26. levelu a její dvě kamarádky 23. levelu.

„Schůze prvního ročníku je u konce?" optala se Hadriana Amanda, která sledovala, jak se většina prvňáčků vydala do svých pokojů, aby si odnesli desky s úkoly.

„Je to již celkem rutina bez toho, abych musel něco řešit. Až na několik dalších studentů z jiných kolejí, jsou všichni Zmijozelští na nejvyšších pozicích, co se týče známek a výsledků v hodinách. Netuším, jestli stejný systém bude fungovat i další rok, ale doufám, že to již budou mít plně zažité z tohoto roku a nebudou potřebovat iniciativu v podobě odměn, ačkoliv jim nějaká motivace jistě pomůže," odpověděl Hadrian.

„Hmm, zlato pro nás není naprosto žádný problém a ráda bych viděla, kdybys tento systém odměn zavedl i pro budoucí první ročníky. Souhlasím, že pro druhý ročník bude tento systém odměn již trochu postradatelný, již nyní nemá nikdo z nich problém dosáhnout na dárkový poukaz," souhlasila Amanda.

„Možná bych jim mohl udělit odměnu v závislosti na tom, na jakém pořadí se na konci každého měsíce umístí v porovnání se všemi studenty stejného ročníku. Stupňování by bylo asi po pěti příčkách s tím, že první z nich by obdržel i nějaký ten bonus?" zamyslel se Hadrian.

„To nezní špatně. Už vidím, jak za pár let bude naše kolej na prvních příčkách a věřím, že kdyby chtěl někdo naši snahu sabotovat, snadno se jej zbavíme. Již nyní sis získal dostatečný respekt u většiny koleje a to jsi ho na začátku neměl téměř žádný. Příští rok získáš kontrolu nad prvňáky, v čemž ti jistě pomůžou i ostatní a pokud se nestane nic závažného, ve svém třetím ročníku se staneš vůdcem naší koleje a po dlouhých generacích i prvním Princem nebo Králem Zmijozelu.

Díky Studijnímu Klubu jsi schopen rozšířit svůj vliv i do ostatních kolejí, takže nevidím problém v tom, že bys dokázal ovládnout celé Bradavice. Již nyní se ti povedlo zavést změny prospěšné jak pro studenty, tak i pro profesory," prohlašovala Amanda a živě si to celé představovala.

„Jen kdyby to bylo tak jednoduché. Aktuálně jsou naši oponenti celkem pasivní, ale nebude to tak napořád. Také mi něco říká, že mezi studenty v budoucnu vznikne hnutí, které se nám postaví v důsledku Brumbálovy politiky," povzdechl si Hadrian a ani netušil, jak blízko se přiblížil pravdě.

„Brumbál je možná nad naše síly, ale nebude to tak napořád. Všichni se shodují, že má možná tak deset až patnáct let života, hlavně s jeho aktuálním životním stylem," řekla Amanda a nezmiňovala se ani o tom, že jako Hráči měli výhodu, kterou nikdo jiný neměl.

„Možná, ale není dobré jej podceňovat, navíc je tu jeho kult stoupenců, kteří jsou pro něj schopni obětovat naprosto všechno," namítal Hadrian a ačkoliv se Brumbála nebál, jako většina jeho nepřátel, měl před ním a jeho vlivem značný respekt.

„Nechme tohle téma na někdy jindy. Spíše by mě zajímalo, jak jsi na tom s tím svým projektem, kterému jsi věnoval poslední týdny místo toho, aby ses připravoval na Zkoušku, která tě čeká," zajímala se Amanda.

„Dneska jsem dokončil první fázi. Musím pouze někam umístit Portálové Obelisky a dát lidem klíče," odpověděl Hadrian.

„Takže se dneska konečně dozvíme, cos to celou tu dobu tvořil?" ujišťovala se Amanda.

„Ano, ale pro naši skupinku hráčů to nebude příliš velké překvapení, protože celý projekt je založen na podobném konceptu," ušklíbl se Hadrian a kývnul na ní, aby jej následovala.

Jakmile vyšli ze společenské místnosti, Hadrian si nechal zobrazit téměř úplnou mapu Bradavického hradu i okolních pozemků a přemýšlel, kde by mohl umístit Obelisk tak, aby nebylo nápadné to, že se tam něco nachází.

Nakonec se rozhodl, že Obelisk umístí do dalšího výklenku na schodišti, kde již existovalo Sportovní Centrum. Následně je oba teleportoval na Příčnou Ulici, přesněji do uličky, kde měla jeho teta Petúnie apartmán. Spodní část budovy byla prázdná, ale Hadrian pro tento obchod měl již dávno své vlastní plány.

Již ve chvíli, kdy Goblini chtěli využít jeho Miniaturního Světa pro trénink svých mladých, je nechal celé přízemí zrekonstruovat. Nápis nad dveřmi hlásal Sen Hráčů a uvnitř bylo již všechno připraveno k tomu, aby se jen naplnili police zbožím.

Nicméně obchod měl sloužit i jako místo, kde se budou moci hráči dostat do Miniaturního Světa. Z hlavní místnosti obchodu totiž vedla chodba do skryté místnosti kruhovitého půdorysu, kam do středu Hadrian umístil poslední Obelisk, který měl ve svém inventáři.

„Co teď?" optala se Amanda.

„Vrátíš se do Bradavic a svoláš hráče, pokud teda mají čas? Rád bych jim všem dal možnost vejít do Miniaturního Světa jako prvním. Já mezitím zajdu ke Goblinům, kterým dám prvních sto klíčů a poté k Alucardovi, pro kterého mám také nějaké klíče," požádal ji Hadrian a Amanda souhlasila, že se o to postará.

Návštěva u Goblinů i Alucarda proběhla celkem rychle, ostatně ke klíčům přiložil i jednoduchou příručku s tím, jak klíč funguje a kde se nachází Portálový Obelisk. Přidal k tomu i základní informace o tom, co se v Miniaturním Světě nachází a co je čeká.

Do Bradavic se vrátil sotva půl hodiny po tom, co z nich s Amandou odešli. Ta na něj již čekala i s ostatními hráči.

„Prý pro nás máš nějaké překvapení?" optal se Blaise, který se sice rád těšil společnosti opačného pohlaví, ale v takové přesile si nebyl vůbec jist.

„Nikomu z vás nemusím vysvětlovat funkci tohoto prstenu," řekl Hadrian a každému z nich podal jeden obsidiánový prsten.

„Miniaturní Svět?" optala se Gemma.

„Speciální Dimenze vytvořená s pomocí speciálního předmětu s potenciálem se stát samostatným světem. Důležité je si neplést svět a obyvatelnou planetu. Důležité ale je, že každý kdo vstoupí do mého Miniaturního Světa, získá herní avatar rasy, kterou si při tvorbě avatara zvolí. Jako lidé si můžete zvolit rasu Elfů, Trpaslíků nebo Mágů. Goblini mají svojí vlastní rasu, stejně jako Upíři a Dlaci," vysvětloval jim.

„Náš život již taková velká hra je, proč bys vytvářel speciální herní svět?" nechápala Tamara.

„Mnoho věcí pochopíte, až si projdete městečko. Nicméně řeknu to, že jakmile se to dá celé do pohybu, Krystalové Mince nebudou nedostatkovým zbožím. Stejně to bude i se zlatem. Nakonec je tu fakt, že předmět použitý k vytvoření Miniaturního Světa je možné rozmnožit po splnění jistých podmínek a nemusím říkat, jaký potenciál se v tomto skrývá," odpověděl a zavedl je k Obelisku. Ačkoliv on sám měl přístup do Miniaturního Světa jako Administrátor, chtěl se zapojit i jako Hráč, proto si také nasadil jeden z obsidiánových prstýnků a s mrknutím na ostatní se nechal přenést pryč.

Vítej v Dungeons of Treasure!

Jako nový hráč máš na výběr z několika herních ras. Jakmile si zvolíš herní rasu, můžeš si upravit svojí podobu a to až do 30% od své skutečné podoby.

Amanda odmávnula uvítací tabulku a rozhlédla se kolem sebe. Ačkoliv již byla zvyklá na to, čeho byl Hadrian schopen a co dokázal každou chvíli vytvářet, stále byla ale překvapená. Připadala si, jako by se ocitla v historii, kdy podobné chrámy značily moc dávných mágů, které lidstvo pokládalo za své Bohy.

Chvíli strávila tím, že se prošla po celém chrámu a z balkónků nahlížela i do volného prostoru kolem něj, jen aby spatřila nekonečné moře bělostných mraků, což jen přidávalo na pocitu božské nadřazenosti nad zbytkem světa. Nakonec ale zamířila k podstavcům, kde si mohla vybrat jednu z herních ras.

Hadrian se zmínil, že si lidé budou moci vybrat ze tří ras, ale ona spatřila podstavce hned pro čtyři rasy. Na prvním podstavci se nacházela její postava v Elfské podobě, druhý podstavec představoval její podobu Mága a třetí podstavec ukázal, jak by vypadala jako Trpaslice. Čtvrtý a poslední podstavec odhalil jedno z mnoha tajemství jejího rodu. Protože jej odmítala prozradit, zaměřila se na první dva podstavce, o Trpasličí podobě ani zdaleka neuvažovala jako reálné volbě.

Pečlivě si přečetla výhody a bonusy obou ras, než se rozhodla pro rasu Mágů. Jako Mága měla bonus k používání magických nástrojů, také měla zvýšenou regeneraci magie a bonus k vybrané škole magie.

Mírně poupravila svojí postavu, aby se dostatečně lišila od své skutečné podoby, ačkoliv se tím příliš nezdržovala.

Pro dokončení herního avatara je nutné si zvolit herní jméno.

Upozornění: Herní jméno by se mělo lišit od toho skutečného, aby nedošlo k možnému konfliktu i mimo tento herní svět!

„Morgana bude jméno mého herního Avatara," rozhodla se Amanda, protože pro ní byla Morgana le Fay jedna z nejvýznamnějších postav jejich historie. Hned, jak všechny své volby odsouhlasila, pohltila ji bílá záře a ona se mrknutím oka objevila na zcela novém místě.

„Ach," vydechla překvapeně, protože její smysly nezahltila jen mohutnost jejího okolí, ale také čistý vzduch plný přírodních vůní. Největším vjemem pro ní ale byla magie, kterou cítila všude kolem sebe, ale hlavně za sebou. Když se otočila, aby našla onen zdroj magie, do uší ji zasáhla vlna zvuků z kruhovitého vodopádu, který padal do propasti na jejímž kraji stála.

Ačkoliv propast s vodopádem byl dechberoucí pohled, dech ji skutečně vyrazil až pohled na levitující krystal neskutečných rozměrů. Ten se vznášel nad středem propasti a ona od něj nedokázala odtrhnout oči. Pořádně ani nevnímala, jak se kolem ní začali objevovat i ostatní a měli podobné nebo naprosto stejné reakce, jako ona.

„Vaše reakce jsou skutečně uspokojující," ozval se Hadrian a strhl tak na sebe veškerou pozornost.

Raiden (Lvl. 1)

- Elf -

Hned, jak jej spatřila, byla Amanda opět překvapená, všichni ostatní hráči kolem ní si zachovali svojí normální barvu kůže, ale Hadrian si zvolil jinou cestu. Za jeho zády k nim také kráčela cizí osoba a ona pochopila, proč si zvolil modrý odstín kůže.

„Dovolte, abych vás přivítala v Herním Světě, kde na vás čekají všemožné zkoušky i náležité odměny. Jmenuji se Sarissa a jsem Starostkou Herního Městečka, které můžete vidět za mými zády. Než se do něj ale vydáte, doporučuji vám si přečíst všechny Informační tabule. Pokud vám nebude něco jasné nebo budete mít další otázky, můžete se optat kohokoliv z obyvatel Herního Městečka. Mě osobně poté naleznete na Radnici," přivítala je nádherná Asari a Amanda zaslechla, jak Sam lituje toho, že se nerozhodla více experimentovat s úpravou svého Herního Avatara. I ona sama souhlasila, že nad svým vzhledem mohla strávit trochu více času.

„Jak získáme zbraně a další vybavení? Náš inventář je kompletně prázdný, tedy až na tři Kameny Duší," zajímala se Tamara, která v podobě Elfy se zlatými vlasy i zlatě zářícími oči.

Artanis (Lvl. 1)

- Elfka -

„Jakmile vstoupíte poprvé do Herního Městečka, objeví se vám tabulka, kde si budete moci vybrat svojí primární a sekundární zbraň. Všechno ostatní budete muset získat z Dungeonů a to v podobě surového materiálu, ze kterého si poté budete moci vyrobit jakékoliv vybavení," odpověděla hned Sarissa.

„A Kameny Duší slouží k čemu?" optala se Gemma.

Maeve (Lvl. 1)

- Mága -

„Každý předmět má v popisku dostatečné množství informací k tomu, aby Hráč plně pochopil k čemu daný předmět slouží," přidal se Hadrian k odpovídání na otázky svých spoluhráčů.

Než se mohl kdokoliv optat na něco dalšího, objevilo se kolem nich dvacet nových záblesků, ze kterých vyšlo deset Trpaslíků a deset Goblinů. Všech dvacet nových postav se kolem sebe ostražitě rozhlíželo a sedmice Hráčů se mohla na vlastní oči podívat, jak sami ještě před několika okamžiky vypadali.

„Fascinující," prohlásil jeden z Goblinů.

Magmax (Lvl. 1)

- Goblin –

Sarissa se okamžitě ujala své role a přivítala druhou skupinku nových hráčů a Hadrian souhlasně přikývnul. Hned, jak bude mít opět dostatečné množství Energie Smrti, přidá množství NPC postav, rozhodně rozšíří řady Strážců a možná přidá i nějaké ty průvodce.

„Mám jedinou otázku, Lady Sarisso. Tahle Dimenze se zdá být z velké části nestabilní, nehrozí nám kvůli tomu nějaké nebezpečí?" zajímal se Magmax, který si vyslechl její proslov.

„Není třeba se obávat. Lord Administrátor bude mít za pár dní dostatek zdrojů k dalšímu stupni stabilizace Herního Světa. Čím více hráčů se v tomto Světě bude nacházet, tím rychleji ho bude moci Lord Administrátor plně stabilizovat," vysvětlila Sarissa.

„Ach, chápu. Protože je tohle nová dimenze, nemá aktivní spojení s Magickou dimenzí, tudíž její existence je jen dočasná. Jakmile dojde ke stabilizaci, vytvoří se mezi dimenzemi spojení a následně se tahle dimenze stane trvalou a skutečným Miniaturním Světem. Ačkoliv tohle není ojedinělý úkaz, již je to několik století, co naposledy vznikl skutečný Miniaturní Svět," přikyvoval Magmax, který se zdál být vůdcem početné skupinky Goblinů, kde se někteří rozhodli pro rasu Trpaslíků.

„Navrhuji plně prozkoumat rozsah této dimenze i tohoto hráčského systému, než podáme hlášení nadřízeným s doporučením, jestli je zde možné skutečně trénovat nebo ne," prohlásil jeden z Trpaslíků.

Goldborn (Lvl. 1)

- Trpaslík –

„Žádný problém," souhlasil Magmax a všichni se rozešli k Informačním tabulím.

Hadrian se s Informačními tabulemi nezdržoval a jako první zamířil do Herního Městečka a to po boku vážené Starostky.

„Lady Sarisso, mám na vás prosbu. Budete schopná monitorovat mentální zdraví všech hráčů? Ačkoliv je tohle Herní Svět, někteří si jej budou moci splést s reálným světem a jakmile je přejde šok z toho, že zde nelze umřít, mohli by získat pocit, že jsou nesmrtelní i mimo tento svět. Rád bych tomuto předešel," řekl Hadrian tiše a Sarissa se na něj mírně pousmála.

„Ačkoliv je vaše obava reálná, zákony tohoto Miniaturního Světa se stále vyvíjejí. Všichni návštěvníci tohoto světa jimi budou ovlivněni a mezi to patří i velice silné přesvědčení o rozdílu mezi Hlavním a tímto Miniaturním Světem. Mysl všech hráčů je těmito zákony chráněna, aby k něčemu podobnému nedošlo. Ráda bych vás také upozornila, že jsem jediná, kdo zná vaší dvojitou identitu, ostatní obyvatelé vás aktuálně budou pokládat pouze za normálního hráče," odpověděla Sarissa.

„To je dobře a děkuji za osvětlení situace. Je toho stále tolik, co o Jádru Dimenze nevím. Nyní vás již nebudu zdržovat, čeká na mě totiž první Dungeon," prohlásil Hadrian alias Raiden a zastavil se za hranicí Herního Městečka, protože na něj čekala volba primární a sekundární zbraně.

Vítej v Herním Městečku!

Než se vydáš dál za dobrodružstvím a poklady z Dungeonů, musíš si prvně zvolit svojí primární a sekundární zbraň. Nemusíš se ale ničeho obávat, kdykoliv se můžeš bez omezení rozhodnout změnit druh zbraně za jiný. Vše je pouze ve tvých rukou.

Upozornění: Jako Elf máš bonus ke zdatnosti u následujících druhů zbraní – Luky, Dýky a Jednoruční meče.

Jakmile Hadrian dočetl tohle oznámení, objevil se mu seznam všech druhů zbraní a štítů, ze kterých si mohl vybrat. Tento seznam byl hodně dlouhý, protože po kliknutí na jeden druh zbraně, se rozevřel další seznam, kde si hráč mohl zvolit typ dané zbraně. Hadrian měl například na výběr až ze třiceti druhů Jednoručních mečů, ačkoliv si nezvolil ani jeden z nich.

Jako primární zbraň si vybral obyčejný reflexní luk, ke kterému dostal i základní toulec s šípy. Jeho volbou pro sekundární zbraň byla dvojice delších zahnutých dýk.

Volba zbraní dokončena!

Přeji hodně štěstí a zdaru při honbě za poklady.

Sotva dokončil volbu svých zbraní, připojili se k němu i všichni ostatní.

„Hej, Raidene, co takhle vytvořit skupinku a pustit se do prvního Dungeonu?" optala se jej Tamara, která se vžila do své role a oslovila jej jeho herním jménem.

„Promiň, Artanis, ale ještě vás všechny čeká seznámení se s Herním Městečkem a vším, co je v něm k mání. Osobně jsem ještě nebyl v jediném Dungeonu, takže si je chci prvně projít sám a zjistit, jestli jsou dostatečně těžké," odpověděl Hadrian a rychlím krokem se vydal skrze městečko k hoře, kde na něj čekal první Dungeon.

Každý Dungeon v Miniaturním Světě byl přístupný nejméně pro jednoho člověka. Pravidla Dungeonů byla navíc nastavená tak, že monstra uvnitř se přizpůsobovala počtu hráčů v Dungeonu. Ve výsledku to znamenalo, že bylo jedno, jestli do Dungeonu vstoupil jeden hráč nebo pět, obtížnost měla být vždy stejná. Ačkoliv byla pravda, že skupinka pěti hráčů měla výhodu ve svém počtu.

Když se konečně dostal do jeskynní haly s první šesticí Dungeonů, zamířil k tomu jedinému aktivnímu. Neboť první Dungeon nikdo před ním ještě nenavštívil natož aby jej někdo pokořil, byla odemknutá pouze Normální úroveň, takže se tam nijak dlouho nezdržel a nechal se do něj přenést.

Vítej ve Ztracených Dolech!

Obtížnost: Normální

Počet nepřátel: 10x Normální monstrum, 5x Elitní monstrum, 1x BOSS

Hadrian se objevil v krátké chodbě, která se po několika metrech svažovala směrem dolů do podzemí. Chodba byla vytesána do skály, každé dva metry byla podepřena dřevěnou konstrukcí, na níž vysela vždy jedna ojedinělá louč. Atmosféra v Dungeonu byla velice temná, což sice mohlo normálním hráčům dělat problémy, ale v tom bylo to kouzlo. On potřeboval, aby Dungeony byly dostatečně těžké na to, aby v nich vždy umřelo dostatek hráčů, jinak by nikdy nezískal dostatek Energie Smrti.

Jakmile Hadrian sestoupil chodbou o pár metrů hlouběji pod zem, dorazil do velké jeskyně, kde se podél zdí nacházely ztrouchnivělé palety se zbytky kovových rud. Nacházely se tam i základní pece k tavení rud na kovové ingoty, ale i ty byly poznamenány zubem času.

Hadrian se mírně přikrčil a připravil si jeden z mnoha šípů, protože tohle bylo místo, kde měl narazit na svého prvního nepřítele. Nemusel čekat nijak dlouho, protože z jedné z pěti dalších cest se vynořil Kobold s krumpáčem v ruce. Na hlavě měl přilbu s hořící svíčkou, která osvětlovala jeho okolí.

Kobold (Lvl. 1)

- Normální -

HP: 40

MP: 10

Chvíli čekal, jestli se tam neobjeví ještě další Kobold, ale protože nechtěl, aby mu tento odešel do jedné z chodeb, plně napnul tětivu a vyčkal na ten pravý okamžik. Chvíli setrval v postoji, kdy měl luk plně napnutý, než nakonec vydechl a s výdechem vypustil i svůj první šíp, který mířil pár centimetrů pod spodní hranu svíce.

Kritický zásah! -20HP

Než se mohl Kobold vzpamatovat z rány, kterou utržil, vzduchem zasvištěl i druhý šíp, který jej zasáhl jen kousek od místa, kam dopadl ten první a se smrtelným zapištěním se skácel k zemi mrtev.

Kritický zásah! -20HP

Zabil jsi Kobolda (Lvl. 1)! +10exp

„Hmm, tihle nejsou tak těžcí," řekl si Hadrian sám pro sebe a podíval se na profil, aby zjistil, jak je na tom.

Raiden

- Elf -

Level: 1 (10/300)

HP: 100

MP: 100

Normálně by se podíval i na zbývající staty, ale smrtelné zapištění mrtvého Kobolda přilákalo pozornost jeho druhů. Ze dvou tunelů se do jeskyně přihnaly rovnou další dva Koboldi, ti byli již plně ostražití a rozhlíželi se kolem sebe, jestli nespatří nepřítele.

Hadrian se dal rychle do pohybu a ačkoliv první ranou zasáhl do kritického místa, druhý šíp se Koboldovi zabodl pouze do ramena a tak na něj musel použít i třetí šíp. To se již k němu rozběhl druhý Kobold, ten hodlal pomstit své padlé bratry. Hadrian ho k sobě ale nehodlal pustit a tak mu první šíp namířil na nohy, kde naštěstí trefil koleno a tak Kobolda dostatečně zpomalil na to, aby mu do těla rychle po sobě vpravil další dva šípy, než k němu přiskočil a dorazil jej seknutím dýkou přes krk.

Zabil jsi Kobolda (Lvl. 1)! +10exp

Zabil jsi Kobolda (Lvl. 1)! +10exp

Sotva k zemi padl jeho třetí Kobold, do místnosti se přihnali další tři, dva Normální a jeden Elitní.

Kobold (Lvl. 2)

- Elitní –

HP: 100

MP: 40

Elitní Kobold se k němu hnal hned se dvěma krumpáči v rukách a Hadrian stihnul vyslat jeden jediný šíp, než byl nucen uskočit do strany, aby se vyhnul letícímu krumpáči.

Když viděl, jak tomuto monstru ubral sotva desetinu jeho životů, rozhodl se nejdříve odstranit Normální Koboldy, aby se pak mohl plně soustředit jen na jednoho nepřítele, místo tří. Kvůli tomu, jak se musel neustále pohybovat, spotřeboval hned sedm šípů, aby eliminoval přebytečná monstra. Během toho si Elitka doběhla pro svůj odhozený krumpáč a on byl nucen opět uskočit do strany.

V zápalu boje si nevšimnul nastražené pasti a nohou mu projelo několik kovových bodců.

Utržil jsi značné zranění!

-35HP, -25% k rychlosti pohybu na dobu 1 minuty!

Negativní status: Krvácení -5HP každé 3 sekundy po dobu 21 sekund.

„Sakra!" vykřikl Hadrian vztekem i bolestí a rychle odskočil z místa, kde byla nastražena past. Protože na pravou nohu nemohl došlápnout, padl na jedno koleno, ale to mu nezabránilo v tom, aby na Elitního Kobolda nevyslal další dva šípy. Jedním ho zasáhl do kolena, čímž jej zpomalil a druhý se mu zabodl do pravého ramene, takže mu zabránil ve schopnosti házet krumpáč.

Než se k němu Kobold dostal, vyslal ještě dva šípy, než byl nucen tasit obě dýky a odrazit přímý útok. Naštěstí byl rychlejší, takže se mu útok podařilo úspěšně odrazit a zároveň provést protiútok, kterým donutil Kobolda ustoupit o dva kroky.

Kobold (Lvl. 2)

- Elitní –

HP: 15/100

MP: 0/40

Protože mu zbývalo velice málo životů, Hadrian se rozhodl vyrazit do útoku a z pokleku se vrhl přímo na Kobolda. Ten se rozmáchl krumpáčem ve snaze jej zasáhnout jako první, ale Hadrian byl rychlejší a obě dýky mu zabodl z boků do krku.

Kritický zásah! -15HP

Zabil jsi Elitního Kobolda (Lvl. 2)! +30exp

Raiden

- Elf -

Level: 1 (80/300)

HP: 30/100

MP: 100/100

Ačkoliv Hadrian přežil střet se šesti Koboldy, jedna z nastražených pastí se mu stala téměř smrtelnou a on vůbec netušil, jestli bude schopen Dungeon vůbec dokončit. Nebál se tak ani Normálních nebo Elitních monster, spíše se obával toho, aby našel správnou cestu do místnosti s Bossem, protože k němu vedla pouze jedna z pěti možných chodeb. Další dvě chodby vedly do značně rozlehlého bludiště chodeb, přičemž vždy druhá z těchto chodeb byla zároveň i východem. Zbylé dvě chodby skrývaly smrtelné pasti, ať už s falešnou podlahou, kdy hráč spadne do jámy plné kamenných ostnů nebo s nestabilním stropem, kdy na hráče spadne velké množství balvanů. To nemluvil ani o tom, že tu byla šance na to, že by jeden z Elitních Koboldů byl ozbrojen dynamitem.

Chvíli přemýšlel, jestli pokračovat dál nebo se vrátit, což bylo zcela možné. Rozhodnutí ale nebylo na něm, protože do místnosti vběhla pětice Normálních Koboldů. Než se k němu dostali i přes to, že jim ustupoval, dokázal zabít ještě dva, ale to utržil další zranění a s tím, jak málo měl životů, kolem něj všechno potemnělo.

Zabil jsi Kobolda (Lvl. 1)! +10exp

Zabil jsi Kobolda (Lvl. 1)! +10exp

Utržil jsi zranění -5HP!

Utržil jsi zranění -10HP!

Utržil jsi zranění -10HP!

Utržil jsi smrtelné zranění!

Byl jsi zabit Koboldem (Lvl. 1)!

Ztratil jsi 10% exp!

Tohle bylo to, co viděl hned, jak se objevil v Chrámu, kde si prvně volil svého Herního Avatara.

Zemřel jsi v jednom z Dungeonů!

Do Herního Světa můžeš vstoupit za: 7 hodin 59 minut 37 sekund

Pokud si přeješ do Herního Světa vstoupit okamžitě!

Cena: 1x Kámen Duší

„Zdá se, že i jako tvůrce Dungeonů nemám žádnou výhodu nad ostatními," řekl Hadrian a ačkoliv umřel, byl spokojen, nikdo jej nemohl obvinit z toho, že by podváděl nebo měl nějakou výhodu. Již po vstupu do prvního Dungeonu poznal, že umístění monster i pastí bylo zcela náhodné.

Protože mu také jedna smrt bohatě stačila, rozhodl se, že se vrátí do normálního světa. Ostatně toho měl stále mnoho na práci.

oooOOOooo

26. 2. 1992:

Ačkoliv byl téměř konec února a venku za hradními zdmi stále panovala krutá zima, Hadrianovi to nijak nevadilo a zamířil do hor na kraji Zapovězeného Lesa. Jeho startovním bodem byla jeskyně, kterou našel díky Zmijozelově práci na evakuačním plánu pro studenty.

Stejně jako minule, když se tam nacházel, i nyní mohl hluboko pod kamennou římsou vidět menší tábor trollů. Jeho cílem nicméně nebyli trollové nebo Zapovězený Les, hodlal se totiž pustit do průzkumu okolních hor. Z inventáře vytáhnul Nimbus 2000, který si předešlého dne zakoupil právě z důvodu, aby mohl snáze najít odlehlé a ne příliš snadno přístupné místo ke kultivaci.

Neboť nikdo nemohl plně říci, kde se přesně Bradavice nacházejí na mapě Skotska, nemohl Hadrian ani tušit, jak rozlehlé jsou místní hory. To, že jejich velikost neodpovídá mapám, které znal, poznal již hodinku po tom, co se pustil do jejich průzkumu.

To, že horská krajina není normální, poznal po tom, co po dvou hodinách narazil na rovnou kamennou plošinu. Zvláštní na tom hlavně bylo to, že okolo této plošiny se v kruhu vyjímalo dalších pět plochých vrcholků. Na každém z nich stála kamenná brána tvořená třemi obrovskými kameny, stejně jako to bylo u Stonehenge.

Netušil k čemu tam to místo sloužilo, ale tři z pěti kamenných bran byly již zničené a jedna brána chyběla kompletně. Sice ho tížil fakt, že i poslední zbytky tohoto místa bude muset zničit, ale pro jeho účely to bylo perfektní místo, kde za pár měsíců hodlal překonat Nebeskou Zkoušku.

Jakmile odklidil všechno z pěti vrcholků, pustil se i do odklízení sněhu z centrální plošiny. Pod sněhem našel pozůstatky zničeného oltáře, ze kterého se nedalo nic vyčíst, tak se jej pro jistotu zbavil. Bylo pravdou, že to mohlo být místo k uctívání nějakého z dávných Bohů, ale mohlo to být i místo, kde dávní kouzelníci prováděli krvavé rituály.

Po tom, co pečlivě odklidil jakoukoliv překážku, se pustil do řádného průzkumu okolí, aby se ujistil, že tam není nic, co by mu v budoucnu znepříjemnilo jakoukoliv situaci. Ve skalních stěnách našel řadu míst, kde se původně nacházely Runy, ale všechno bylo již dávno pečlivě zničeno tak, že to nebylo možné znovu použít.

Další část jeho příprav spočívala v tom, že do každého z pěti okolních vrcholků vytesal metr hlubokou díru. Do té následně vložil metr a půl vysoký podstavec, než z inventáře vytáhl pět kuželovitých sloupů, které zasunul do podstavců. Pokaždé, když zasadil sloup do podstavce, aktivoval se runový okruh, ten zajistil, že se sloup plně spojil s podstavcem a podstavec se zase spojil se skálou, do které byl zasazen.

Tohle zopakoval hned pětkrát, než se postavil do středu pomyslného kruhu a z inventáře vytáhl pět Dračích Talismanů, které mu věnovala Wu Xiulan při odchodu ze Světa Sedmi Jezer. Do každého z nich hned soustředil značné množství Duševní Energie a pokračoval tak dlouho, dokud se všechny talismany nerozzářily zlatavou barvou. V té chvíli je vyhodil do vzduchu a při plném soustředění je svojí myslí vyslal na pět připravených sloupů.

Dračí Talismany se rozlétly ke svým cílům a pod jeho vedením se do sloupů doslova vpily. Hadrian upřímně netušil, co přesně čekat, proto byl také překvapen, když se všech pět sloupů rozzářilo a začalo se pomalu měnit. Než se nadál, celý proces přeměny byl u konce a on mohl sledovat pětici sloupů, kolem kterých se nyní obtáčeli kamenní draci – nebyli to draci známí v Evropě, ale spíše ti z bájí a legend Asijských zemí.

Oči pěti draků se v dalším okamžiku rozzářily zlatou barvou a Hadrian mohl sledovat, jak se mezi sloupy začala vytvářet kopulovitá bariéra. Po jejím plném zformování mohl okamžitě pocítit, jak se atmosféra kolem něj začala měnit. Na Zemi bylo velice málo volné Duševní Energie a kultivace byla velice obtížná. Nyní ale cítil, jak se tohle velice rychle mění.

Protože k aktivaci Dračích Talismanů spotřeboval téměř všechnu Duševní Energii, kterou měl k dispozici, usadil se do meditačního sedu a pustil se do kultivace. Prvně musel obnovit zásoby Duševní Energie a až pak mohl teprve tuto hranici navyšovat.

Po dvou hodinách kultivace otevřel oči a byl překvapen tím, co mu modrá tabulka ukazovala.

Úroveň Duše: Tier 1 – Pokročilá Fáze (550/700)

V kultivaci by pokračoval i nadále, ale dosáhl svého denního limitu. I tak byl ale potěšen, protože se jeho limit zvýšil na 150 bodů Duševní Energie a od Pozdní Fáze jej dělily pouze další dva dny.

oooOOOooo

28. 2. 1992:

Úroveň Duše: Tier 1 – Pokročilá Fáze (700/700)

Takhle vypadal Hadrianův status kultivace pátečního odpoledne. Této fáze dosáhl již včerejšího večera, ale až nyní měl možnost tuhle hranici překonat. Aby si ještě dopomohl, rozsypal kolem sebe hned sto Kamenů Duší.

Protože všechny přípravy byly dokončeny, ponořil se do svého nitra, aby našel svojí Duši. Její nalezení mu netrvalo vůbec dlouho a on tak stanul před průhledným vejcem se světle modrým ohněm uvnitř. Následně rozšířil své smysly i mimo své nitro a začal zvenčí do své Duše absorbovat velké množství Duševní Energie. Prvně spotřeboval všechny Kameny Duší, které se rozpadly v prach, než začal absorbovat Duševní Energii i ze vzduchu kolem sebe.

Naštěstí nemusel čekat dlouho a on mohl vidět, jak si oheň v jeho duši prošel změnou. Nejenže se značně zvětšil, ale získal i sytě modrý odstín.

Úroveň Duše: Tier 1 – Pozdní Fáze (1/1 200)

Gratulace! Získáváš permanentní bonus +15 VIT a +15 WIS!

oooOOOooo

Mimo to, že se toho dne dostal do další fáze v kultivaci své duše, zamířil i do Miniaturního Světa, nikoliv jako hráč, ale jako Administrátor. Hned po vstupu do Kontrolního Centra se mu objevila hláška, na kterou již čekal.

Mana v Miniaturním Světě přesáhla hranici 15 000 000 bodů. Přeješ si ji použít ke stabilizaci Miniaturního Světa?

ANO - Ne

Stejně jako poprvé, i nyní se veškerá tekutá magie v propasti doslova vypařila pryč. Ačkoliv v Miniaturním Světě se v tu chvíli nacházelo nejméně padesát hráčů, nikdo z nich si této změny nevšimnul. Buď byli v Herním Městečku nebo v Dungeonech.

Gratulace! Stabilizoval jsi druhý Pramen Many ze tří.

Cena stabilizace třetího Pramene Many je 50 000 000 Many.

Sice byl potěšen tím, že měl stabilizaci ze dvou třetin za sebou, to, kolik potřeboval many na třetí a finální pramen, mu mále vyrazilo dech. Naštěstí aktivní hráči mu přinášeli také docela dost many už jen tím, že se v Miniaturním Světě nacházeli.

Když to celé spočítal, získával něco přes milion a půl many za den, takže za měsíc by mohl dosáhnout finálního kroku a plně celý Miniaturní Svět stabilizovat a učinit jej trvalým.

Jádro Dimenze (Tier 1)

Energie Smrti: 392

Mana: 2 150 500

Prameny Many: +500 000 Mana/den

Vězení Věčnosti: +37 890 Mana/h (909 360 Mana/den)

Info: ...

Dostupný prostor: Koule o poloměru 1,5 kilometru

Počet Dungeonů: 8/8

Stabilizace Pramenů Many: 2/3

oooOOOooo

29. 2. 1992:

Hned během sobotního rána Hadrian opět zamířil do hor, aby se na dvě hodinky věnoval kultivaci Duše. Doufal, že když se dostane do Pozdní Fáze, bude schopen kultivovat rychleji, ale jeho denní limit byl stále jen 150 bodů Duševní Energie. Ale i to mu bohatě stačilo, hlavně když zlatavá bariéra z Dračích Talismanů pohlcovala Duševní Energii z velkého okolí a on tak nemusel plýtvat Kameny Duší.

Úroveň Duše: Tier 1 – Pozdní Fáze (150/1 200)

Takhle se také vrátil do Bradavic na snídani, kterou si hodlal v klidu vychutnat. K jeho smůle měla jistá Nymfadora Tonksová trochu jiné plány a sotva do sebe vpravil jediný toust s vajíčky, již jej táhla do nepoužívané učebny.

„Mohla jsi mě nechat se aspoň v klidu najít," postěžoval si Hadrian, který měl stále dost velký hlad.

„Najíst se můžeš později. Náš dnešní program je velice nabitý," odbyla jeho stížnost a vyzvala jej, aby jí ukázal, co se za poslední měsíc naučil.

Neboť Hadrian chtěl svojí schopnost Metamorfomagie plně rozvinout a nechtěl přijít o úkolovou sérii, neměl na vybranou.

Začal tedy s předváděním toho, jak své ruce dokáže měnit na ptačí pařáty, psí tlapy, nesměl zapomenout ani na kočičí packy, ačkoliv v jeho velikosti se blížil spíše k lvímu mláděti. Ostatně končetiny šelem pro něj byly značně jednodušší než cokoliv jiného. Mimo přeměny rukou předvedl i přeměnu nohou, kvůli čemuž se musel na chvíli vyzout. Sám pro sebe si musel přiznat, že když si přeměnil nohy na ty od geparda, jeho rychlost běhu se značně zvýšila. Problém ale byl, že tuhle rychlost nedokázal ovládat a po tom, co jednou skončil s hlavou zabořenou do zdi hradu, své štěstí znovu nepokoušel. Jako finále předvedl přeměnu nohou na sloní nohy, což mu zase přidalo na stabilitě a nebylo mnoho věcí, které by s ním hnuly.

„Ačkoliv tvé předchozí výkony byly daleko lepší, stále je to dostačující na to, abych tě učila i nadále," rozhodla nakonec Nymfadora a Hadrian se podíval na nové oznámení.

Úkolové upozornění! (Dokončeno)

Metamorfomagie od A do Z (4 z 9)!

Dokázal jsi změnit své ruce a nohy do zvířecích podob a získat tak dočasný bonus daného zvířete.

Odměna: +1 Perk k Metamorfomagii, Metamorfomagie od A do Z (5 z 9), 10 000 exp + 25% = 12 500 exp.

Vedlejší cíle:

1. Zvládl jsi imitaci 15 zvířat. (Nesplněno)

2. Zvládl jsi imitaci 20 zvířat. (Nesplněno)

3. Zvládl jsi imitaci 25 zvířat. (Nesplněno)

Odměna za dokončení vedlejších cílů: 0 exp

Celkem jsi obdržel: 12 500 exp, +1 Perk k Metamorfomagii, Metamorfomagie od A do Z (5 z 9).

Přeješ si pokračovat v tomto Speciálním Úkolu?

AnoNe

Hned také souhlasil, že chce v úkolové sérii pokračovat, byl by blázen, kdyby tuhle šanci odmítl.

„Stále nás čeká mnoho věcí, které se musíš naučit, takže trochu zrychlíme tempo. Tvým dalším úkolem bude manipulace svalové hmoty. Částečně jsi na tohle narazil již při přeměně svých končetin, ale to není všechno," oznámila mu a během toho, co Hadrian sjel pohledem k dalšímu oznámení, Nymfadora mávnula hůlkou, aby zamknula dveře od učebny a vyčarovala i clonu, aby je nikdo nemohl vyrušit.

Úkolové upozornění! (Nový úkol)

Speciální Úkol: Metamorfomagie od A do Z (5 z 9)!

Než budeš moci nadále pokračovat ve zvířecích přeměnách, musíš plně poznat a ovládnout své vlastní tělo. Nauč se, jak manipulovat s vlastní svalovou hmotou.

Odměna: +1 Perk k Metamorfomagii, Metamorfomagie od A do Z (6 z 9), 12 500 exp.

Postih: Ztráta Speciálního Úkolu: Metamorfomagie od A do Z.

Časový limit: 14. 3. 1992

Přeješ si tento Speciální Úkol přijmout?

AnoNe

„Doufám, že si tohle necháš pro sebe, jinak se můžeš vsadit, že tvé tělo nikdy nenajdou!" upozornila jej zcela vážně a zatímco se její vlasy změnily do ohnivě rudé barvy, shodila ze sebe hábit, sundala si košili i sukni.

Než mohl Hadrian cokoliv říci, stála před ním jen v černé spodním prádle, které skrývalo skutečně jen to nejdůležitější.

„Na co čekáš? Myslíš, že tu budu takhle stát sama? Když už ti budu předvádět jak manipulovat se svaly, budeš se mě snažit napodobit!" prohlásila a Hadrian musel plně zapojit Nitrobranu, aby na něm nebyla vidět stejná reakce, jako u ní. Jasně viděl, jak si prohlédla celé jeho tělo a velice rychle zvedla zrak.

„Ehm, začneme svaly na rukou, než se přesuneme na hruď a poté záda," začala s instruktáží, která se měla táhnout několik dalších hodin.

Byl téměř čas oběda, když byla Nymfadora spokojená s tím, že pochopil vše, co po něm chtěla.

„Základy zvládáš. Za čtrnáct dní si tě vyzkouším a všechny přeměny budeš muset zvládnout lusknutím prstů. Máme štěstí, že je tohle součástí naší magické schopnosti, normální kouzelníci se tímto procesem vystavují značnému nebezpečí, hlavně když netuší, jaké má větší svalstvo následky na zbytek těla. Nejeden hlupák takhle zemřel na selhání srdce," varovala jej a velice rychle se opět oblékla do svých věcí.

„Doro, vím, že do konce školního roku nezbývá mnoho, ale rád bych tě pozval do Studijního Klubu. Hlavní výhodou pro tebe asi bude naše Sportovní Centrum," nabídl jí Hadrian dříve, než se stihnula vypařit jako minule.

„Sportovní Centrum? Jsem v Bradavicích již sedm let a nikdy jsem o ničem takovém neslyšela," podivila se a Hadrian k ní natáhl ruku.

Hned, jak se jej chytila, je oba teleportoval na schodiště vedoucí do sklepení. Musela tam na něj okamžik počkat, ale po tom, co přidal její jméno na seznam povolených osob, ji provedl obrazem do Sportovního Centra.

Okamžitě si vyslechl to, jak ji to tam měl ukázat hned v den objevení, protože přes velké prázdniny ráda navštěvovala mudlovská koupaliště a po zbytek roku měla smůlu. Nyní Hadrian věděl, že když bude chtít Doru najít, na sedmdesát procent to bude právě tam.

oooOOOooo

1. 3. 1992:

Stejně jako strávil celé sobotní ráno s Nymfadorou a zbytek dne s ostatními ze Studijního Klubu, nedělní ráno měl velice důležitou schůzku.

V hlubinách Gringottovic banky se sešlo hned několik důležitých osob, mezi nimiž nechyběl ani Alucard s Integrou, jeho strážce pokladů GrimClaw, Bianca s Lukrécií Zabini a Daniela Vongola se svých rádcem Emiliem. Nechyběli ani zástupci ze spojeneckých rodin Cavallone (Itálie), Beccio (Itálie), Nero (Asie) a Giegue (Rusko).

Na mohutném stole bylo rozloženo obrovské množství dokumentů a GrimClaw nechal přinést i několik tabulí, kde byly vyvěšeny ty nejdůležitější informace.

„Děkuji všem, že jste si všichni na dnešní ráno udělali čas a také to, že jste vůbec tady," poděkoval všem Hadrian a viděl, jak někteří pochybují o tom, jaká v tom všem byla jeho role.

„Když jsem slíbila dostatek zdrojů pro tuhle spolupráci, byla jsem přesvědčená o našem úspěšném tažení proti tvým nepřátelům, ale jejich počty jsou nad naše očekávání," řekla Lukrécie a Hadrian si původně myslel to stejné.

„Není to nemožné, má drahá. Otázkou spíše je, kolik do této operace hodlá pan Potter investovat," prohlásila Daniela.

„Pokud tohle všechno chápu správně, podle prvotních zpráv, je na území Velké Británie a Irska něco kolem patnácti set členů Řádu Templářských Rytířů. Pouze třetina z tohoto počtu spadá do ozbrojených sil Řádu, zbytek jsou jen úředníci, doktoři nebo obyčejní pěšáci," pokusil se Hadrian přenést diskusi k důležitým informacím, než aby řešil, jestli je celou operaci možné provést nebo ne.

„Ano. Naši informátoři odhalili jejich hlavní sídlo ukryté pod Katedrálou Kristovy Církve v Oxfordu. Z informací v jejich archívu a po výslechu několika zajatých lidí jsme také odhalili pět výzkumných laboratoří, pět výcvikových táborů a kanceláře, kudy protékají veškeré finance jejich Řádu," zhodnotila Daniela to nejdůležitější.

„Nezapomínejme na tři sta až pět set nájemných žoldáků, které jsou schopní během dvaceti čtyř hodin povolat," namítal zástupce z rodiny Beccio.

„A naše počty?" optal se Hadrian všech přítomných.

„Upíří Lordi se nechtějí příliš zapojovat do čištění ulic, ale v boji proti Templářům přislíbili pomoc padesáti bojovníků," řekl Alucard.

„Národ Goblinů do boje vyšle padesát mladých bojovníků, je velice málo příležitostí k tomu získat dostatek zkušeností z bojů na život a na smrt," řekl GrimClaw.

„Naše rodina tady má již sto padesát lidí připravených k akci," řekla Lukrécie.

„Rodiny mafie mají v Anglii právě něco málo přes sto třicet agentů," řekl Emilio.

„Pokud tedy dobře počítám, naše počty se blíží čtyřem stovkám. To není beznadějná situace," namítal Hadrian.

„Nebudeme schopní dostat všechny cíle na jeden jediný zátah," protestovala Lukrécie.

„Když stanovíme prioritní cíle podle jejich důležitosti v Řádu, budeme schopni odstranit celé jejich vedení i tréninkové tábory. Druhá vlna útoku může být mířena na jejich laboratoře, zbytek pěšáků a úředníků můžeme eliminovat v dalších etapách," navrhoval okamžitě Alucard, ostatně Templáři byli jeho starými nepřáteli a on je hodlal z ostrovů eliminovat jednou provždy.

„Co jejich odvetný útok?" optal se jeden ze tří členů rodiny Giegue.

„Anglie je jejich nejstarší základna a ačkoliv Světová Rada Řádu sídlí v USA, nejsou dostatečně uskupení k tomu, aby znamenali okamžitou hrozbu. Po celém světě operuje asi patnáct divizí, mezi které je rozděleno dva a půl tisíce ozbrojených vojáků. S jistotou můžeme říci, že pokud se nám podaří zničit jejich základnu tady na ostrovech, utrží značné ztráty. Zotavení se z těchto ztrát jim bude trvat dva až tři roky – minimálně," vložila se poprvé do diskuse i Bianca.

„Nebojím se tak příliš o jejich pomstu, ale o to, jaké budou naše vlastní ztráty při téhle celé akci," namítla Lukrécie.

„Z vlastní zkušenosti vím, že jakýkoliv plán nepřežije první střet s nepřítelem. Nicméně máme dostatek času na to, abychom zjistili co nejpřesnější informace o našich cílech, stanovili jasné priority a eliminovali tolik nejasností a chyb v našich plánech, abychom tyhle ztráty minimalizovali. Nebudu si naivně myslet, že všichni, kteří do tohoto boje půjdou z něj také odejdou, ale doufám, že všichni udělají vše pro to, aby těchto případů bylo skutečně co nejméně," uklidňoval ji Hadrian.

„Souhlasím. S dostatkem informací budeme schopní vybavit naše muže a ženy dostatečně na to, abychom předešli značným ztrátám. Osobně očekávám, že v tom nejlepším případě přijdeme o pět a deset procent nasazených lidí, v tom horším to bude až dvojnásobek. Tento odhad zakládám na tom, že na naší straně máme výhodu magie a dalších speciálních schopností, přičemž Templáři se budou spoléhat hlavně na technologii a částečně i magické vybavení," řekla Daniela.

„Ředitel banky se rozhodl, že tuhle místnost poskytne jako strategické stanoviště k plánování celé akce a to na tak dlouho, jak bude potřeba. U dveří se budou střídat naši Bojovníci a přístup do této místnosti budou mít jen ti, kteří tu jsou dnes přítomni. Jak si můžete všimnout, naproti východu je několik dalších dveří, ty vedou do speciálních ubytovacích prostor, takže je vám všem otevřeno pohostinství našeho národa. Dnešní schůzka měla být hlavně informativní a když nyní máme základní přehled o celkové situaci, můžeme si stanovit další postup do příští schůzky," vložil se do toho GrimClaw, který hodlal celou schůzku uspíšit a zároveň je všechny informovat o tom, co dalšího Gringottovic banka přispěla.

„Strážce Pokladů GrimClaw má pravdu. Zatím máme jen prvotní informace o tom, proti čemu stojíme. Do příští schůze bych rád požádal o vypracování prioritního seznamu cílů a obtížnosti jejich eliminace s několika možnými scénáři. Mistře GrimClawe, národ Goblinů bych rád požádal o vystopování všech finančních transakcí našich nepřátel, protože eliminace živých cílů nestačí. Musíme se postarat o likvidaci i jejich majetku, ať už si jej zabereme pro sebe nebo jej následně prodáme státu," rozhodl Hadrian.

„Během toho budeme s ostatními odstraňovat méně důležité cíle, již nyní jich máme na kontě něco kolem padesáti. Než se rozhodneme provést hlavní útok, jsme schopní chytit dalších sto až dvě stě cílů, což ve finále zvýší naše šance," řekl Alucard.

„Než se dneska rozejdeme, rád bych všechny upozornil na Kurokyuu Suzume," ukázal Hadrian na fotku jediné ženy v Radě Řádu. „Je to kultivátorka a není protivníkem, kterého bude tak snadné porazit. Pokud proti ní stanete v boji a nebudete si na dvě stě procent jistí, že ji eliminujete, raději se stáhněte," upozorňoval všechny přítomné.

„Jak je to možné? Na Zemi již nejsou dostatečné zdroje na to, aby se někdo úspěšně vydal na cestu kultivace," nechápal zástupce rodiny Nero.

„Suzume je vnučkou mého bývalého Mistra Bojových Umění. Mohu jen hádat, že se stala kultivátorkou, když po jeho boku navštívila Svět Sedmi Jezer, kde žije Nesmrtelný Císař Alchymie – Qin Feng," prozradil Hadrian a viděl, jak jediný asiat u stolu značně pobledl.

„Pokud je tahle žena tak mocná, kdo se jí postaví?" chtěla vědět Integra a předpokládala, že tahle úloha připadne na Alucarda, ostatně ze všech přítomných to byl nejdéle žijící a nejzkušenější bojovník.

„Suzume bude můj cíl k eliminaci. Nyní si nejsem jistý, kdo z nás dvou je mocnější, ale v době útoku tuhle jistotu již mít budu," prohlásil Hadrian a z tónu jeho hlavu bylo znát, že tohle rozhodnutí je finální a nikdo z nich to nijak neovlivní.

„Všichni tedy víme, co nás čeká. Kdy se setkáme příště?" optal se zástupce rodiny Cavallone.

„Za měsíc, pátého dubna?" navrhl hned GrimClaw a nikdo proti jeho návrhu nic nenamítal.

„Je tedy rozhodnuto. Všem tedy děkuji za účast a doufejme, že naše snažení skončí pouze úspěchem," rozloučil se Hadrian, než si vyměnil ještě několik další pozdravů a nakonec se všichni rozešli svými cestami.

I Hadrian se chtěl vydat zpátky do Bradavic, ale GrimClaw jej zastavil a ukázal mu, aby jej následoval do jeho kanceláře.

„Mám zde na stole hlášení o situaci ve tvém Miniaturním Světě. Naši Trenéři nebyli příliš spokojení, když se dozvěděli, že nikdo z našich mladých Bojovníků nebyl schopen prvních několik dní překonat ani ten nejlehčí Dungeon. Až včerejšího večera se prvnímu týmu podařilo odhalit vítěznou strategii a dneska se ukáže, jestli ji budou schopni následovat i zbylé týmy. Říkám ti tohle proto, že dneska odpoledne bude zasedat Rada Starších, kde se rozhodne, jestli tuhle spolupráci podpoří dlouhodobě nebo se ji rozhodnou přerušit," prohlásil GrimClaw.

„Abych se přiznal, byl bych raději, aby naše spolupráce i nadále pokračovala, ale nebude to pro mě nijak závažný problém ani v opačném případě. Během následujícího měsíce hodlám do Herního Světa přivést další Bradavické studenty i lidi zvenčí. Jakmile se mi naskytne příležitost, rozšířím své pole působnosti i do dalších zemí a magických škol," pokrčil Hadrian rameny.

„Věděl jsem, že tohle bude tvůj postoj, pouze jsem tě chtěl na tuhle možnost připravit. Osobně ti mohu říci, že Ředitel je s naší spoluprácí spokojen a kdyby to bylo čistě na něm, požádá tě o další klíče," řekl GrimClaw a Hadrian mu na stůl položil pětici prstenů.

„Pro tebe, Ředitele a další tři osoby tvého výběru," vysvětlil.

„Jsem ti vděčný za tento dar," řekl GrimClaw.

„A já jsem vděčný za tvé služby a rady, GrimClawe. Nyní mě ale prosím omluv, musím dohánět i starší resty," postavil se Hadrian a jeho Správce Pokladů kývnul na pozdrav, již byl také zvyklý na to, že se Hadrian vždy teleportoval přímo z jeho kanceláře, takže se nad tím už ani nepozastavoval.

Pokračování příště!

Profil:

Jméno: Hadrian James Raiden Hyperion Black-Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer (Tier 0)

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Úroveň Duše: Tier 1 (Pozdní Fáze –150/1 200)

Level: 33 - Exp: N/A

HP: 6 440

MP: 9 125 (+5 400 drahokamy)

SP: 700

Atributy:

STR: 103 (+10 ze setu)

VIT: 139 (+10 ze setu)(+50% HP)

DEX: 105 (+15 ze setu)

INT: 170 (+50% MP)

WIS: 154 (-25% Cena, +6% MP regenerace)

LUK: 80 (+20% šance k lepšímu lootu)

Atribut Body: 0 (170)

Perks Body: 0 (16)

Status:

- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)

- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)

- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)

- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)

- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)

- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)

- Odemknutá Duše (Dovoluje Kultivovat vlastní Duši)

Peníze: 4 270 L, 136 160 G, 1 001 958 AD

Svěřenecký Trezor: 100 000 G

Investiční Trezor: 90 000 G

Žoldácký Trezor: 800 000 AD

Krystalové Mince: 23x(T0), 2x(T1), 1x(T2), 2x(T3), 2x(T4)

Turnajové body: 65

Kolejní body: 419

Glacian - Yuki Kitsune

Třída: Summon (2. úroveň)

Level: 50 (45 000/200 000)

HP: 5 360 (1/4 summonera + 75*lvl)

MP: 6 031 (1/4 summonera + 75*lvl)

Status:

- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)

Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.

Artemis - Sněžná sova

Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)

Level: 30 (0/? exp)

HP: 1 500 (50*lvl)

MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)

Úkoly:

Školní pohár! (491/500)

Ukryté Svitky Kouzel! (31/100)

Nebeská Zkouška!

- Duše: Tier 1 (Pozdní Fáze – 150/1 200)

- Krystalové Jádro: Tier 3 (2 446 500exp)

- Krystalová Mince: Tier 4

Miniaturní Svět – Dungeons of Treasure – Profil

Nick: Raiden (Hadrian JRH Black-Potter)

Titul: N/A

Rasa: Elf

Level: 1

HP: 100

MP: 100

Atributy:

STR: 5 (1 STR = 10 Kg výzbroje/itemů v inventáři)

VIT: 10 (1 VIT = 10 HP)

DEX: 9 (1 DEX = 1% k rychlosti)

INT: 10 (1 INT = 10 MP)

WIS: 6 (1 WIS = 1% regenerace MP/min – max. 35%)

Volné Atribut Body: 3 (Každý level = 3 Volné Atribut Body)

Rasová Specializace:

- Živlová magie - Zdatnost (Tier 1)

Zaměření:

Ovládaní zbraní:

- Luk - Zdatnost (Tier 1)

- Dýky - Zdatnost (Tier 1)

- Jednoruční meč - Zdatnost (Tier 1)

Profese:

- Žádné

Zvláštní poděkování pro:

- Drticool – martinr fido – Zai Dragonel -

Slovo autora:Tentokrát se nebudu nijak sáhodlouze rozepisovat. Jako vždy zmíním, že tato kapitola má cca 14 583 slov, což je skutečně rekord v délce všech dosavadních kapitol.

Mohu také prozradit, že se pomalu blížíme k ukončení této části povídky a během několika dalších kapitol se přesuneme do děje o prázdninách mezi prvním a druhým ročníkem, než se opět vrátíme do Bradavic. To také znamená, že následně mnohokrát přeskočím větší časové úseky, tak se toho prosím nelekejte.

Nakonec bych rád také poděkoval všem, kteří zůstali věrní i těm, kteří vždy zanechají nějaký ten komentář, ať už je jeho obsahem cokoliv.